Audiovizuální materiály

Vážení učitelé,
ekonomie je věda o způsobech, jakým uspokojujeme naše potřeby. V rámci výuky tak  stojíme před žáky s výzvou naučit je nejen základní ekonomické pojmy, ale mohli bychom se pokusit poskytnout i odpovědi na to, jak a proč zatím naše společnost neumožňuje uspokojování potřeb všech.
Soubor přednášek a lekcí, které jsme pro vás připravili, nám v tomto nesnadném úkolu přináší vhled a orientaci. Můžeme se nechat inspirovat přednáškou Aleše Roda Proč je bohatší společnost, kde mladí znají základy ekonomie  a nasměrovat své žáky k tomu, aby nečekali, až jejich potřeby uspokojí někdo jiný, ale sami převzali iniciativu. Přednáška Michala Skořepy Otazníky nad ekonomickým růstem nás srozumitelně provede vším, co jste chtěli o ekonomickém růstu vědět, ale báli jste se zeptat. Unikátní je přednáška Elišky Vejchodské Ekonomika a udržitelný rozvoj, protože do běžné výuky ekonomie přináší novou perspektivu udržitelného růstu. Tak jako Kant obohatil slovník nás všech pojmem “a priori”, Eliška Vejchodská nesmazatelně přispěla osvětlením pojmu “decoupling”. Vězte, že pokud se vám rozblikala kontrolka z oblasti redukce učiva místo jeho dalšího rozšiřování, zde rozhodně není na místě.

Anotace:

Lekce si klade za cíl zamyslet se společně s žáky nad rozdělením na drogy legální a nelegální. Zda výše uvedené dělení odráží škodlivost následků jednotlivých drog. Nejvíce se zaměříme na alkohol, který je přirozenou součástí lidské kultury již po 1000 let. Je společensky tolerován, přestože způsobuje stejné psychické onemocnění závislostí jako drogy nelegální. Co vlastně hranice mezi legalitou a nelegalitou odráží? Lekce si neklade za cíl legalizovat jakoukoli návykovou látku, spíše vede k zamyšlení, zda fakt, že je něco povolené znamená, že je to bezpečnější.

Doporučujeme si do školy na program prevence objednat odborníky. Lekce neslouží jako náhražka preventivního programu, pouze se snaží téma otevřít. Účinná prevence je dlouhodobá a promyšlená prevence.

Probační a mediační službu vnímáme za natolik důležitou, že jí budeme věnovat hned 3 lekce. Jedna se věnuje čistě oběti, druhá pachateli a poslední mediaci. Žáci si během krátkých aktivit osvojí, k čemu Probační a mediační služba slouží a v jakém případě se na ni obrátit.

Zkusme si s žáky v hodinách základy trestní mediace.

Pokud byste ovšem chtěli mediaci zavést ve škole jako součást demokratické kultury, vřele doporučujeme kontaktovat:
https://www.skolnimediace.cz/

Probační a mediační službu vnímáme za natolik důležitou, že jí budeme věnovat hned 3 lekce. Jedna se věnuje čistě oběti, druhá pachateli a poslední mediaci. Žáci si během krátkých aktivit osvojí, k čemu Probační a mediační služba slouží a v jakém případě se na ni obrátit.

Lekce se zabývá pachateli. Žáci si zkouší modelovou situaci, jejímž výstupem je konference s novináři na téma: Jak pracujeme s pachateli?

Anotace:

Lekce žákům přiblíží zákon o obětech, sami odborníci (viz debata zástupců Policie, Probační a mediační služby a Bílého kruhu bezpečí, odkaz v samostudiu) si stěžují, že veřejnost nemá povědomí o zákonu o obětech trestní činnosti. Například zvlášť zranitelné oběti (např. děti, oběti znásilnění, oběti z nenávist) mají právo na zmocněnce (právní poradenství po celou dobu trestního řízení) a důvěrníka (psychická podpora). Lekce také přibližuje postupy a trendy v práci s obětmi trestných činů. Lekce žákům v rámci pracovního listu zprostředkuje na konkrétní podoby pomoci. Zdůrazněme, že u většiny poskytovatelů pomoci je garantována anonymita. Nezapomínejme, že i oni mohou být oběťmi neviditelného násilí.

Anotace:

Probační a mediační službu vnímáme za natolik důležitou, že jí budeme věnovat hned 3 lekce. Jedna se věnuje čistě oběti, druhá pachateli a poslední mediaci. Žáci si během krátkých aktivit osvojí, k čemu slouží Probační a mediační služba a v jakém případě se na ni obrátit.

Lekce vychází z přednášky Jakuba Drápala, který vystudoval kriminologii na Cambridge a dnes se zabývá tresty a trestní politikou.
Často zažíváme zhrození nad výší nějakého trestu nebo naopak na dostatečném nepotrestání nějakého druhu chování. Zaplní se titulní stránky, u piva je co řešit a lidé cítí, že prožívají spravedlivé rozhořčení. Jenže je tohle ta debata, kterou máme vést, tzn. hádat se pouze o výši trestu? Nedlužíme si taky debatu, kde budou padat následující otázky?
Jak zjistíme, že posttraumatická porucha vznikla ryze z jednání nebo z dalších 6 problémů? Jsou ji znalci schopni skutečně izolovat? Zásada in dubio pro reo soudci velí při pochybnosti stranit obžalovanému. Trestáme jednání nebo následky trestné činnosti? Pachatel dopad své trestné činnosti předem nezná. Chceme viníky přísně trestat nebo věříme v další šance?
Mají soudci mít nějaké návody, jak při vynesení trestu postupovat nebo je dobře, že mají volnou ruku? A nevadí nám pak že v jednom městě za stejnou trestnou činnost dostanu trest podmíněný, kdyžto v dalším nepodmíněný?

Anotace: Dokumentární seriál Holocaust (Příběhy 20. století) dostupný na ivysílání České televize má z mnoha důvodů mimořádný vzdělávací potenciál. V osmi dílech, z nichž žádný nepřekračuje 30 minut, podává především skrze výpovědi pamětníků natočených lidmi z Post Bellum celkový obraz genocidy českých a moravských židů od třicátých let až do poválečného období. Je historicky přesný, věcný, neupadá do nemístné lyrizace, nezavaluje diváky faktografií, jednotlivé fáze a podoby pronásledování vnímáme přes různorodé pamětnické zkušenosti. Přinášíme jednoduché doporučení, jak jej jednoduše využít v občance, dějepisu či češtině. Základním předpokladem je však ochota vyučujícího věnovat tématu dostatečný čas a prostor. Lze pracovat s celým cyklem nebo s jednotlivými díly, může být náplní projektového dne nebo týdne nebo celoročního projektu. V každém případě však téma od učitele vyžaduje alespoň základní orientaci. Jde výborně využít jako příprava na návštěvu některého z míst paměti (Terezín, Osvětim, Flossenbürg atd.)

Pro wellbeing jsou důležité sociální vztahy. Odborníci doporučují nepromeškat žádnou příležitost k navázání sebemenšího zdvořilostního smalltalku. Pokud nevíte, je to krátký rozhovor o počasí nebo ročním období, které nastalo nečekaně brzy (nebo vůbec nezačalo). Příležitostí je bezpočet. Třeba ve frontě v supermarketu byste měli jásat, jak vhodnou příležitost ke konverzaci máte. A vidíte. Mladí to považují za známku stáří a úpadku! Truhlíci.

I kdyby se bohatý svět uskrovnil na nejvyšší míru, stále je tady svět chudý. Abychom zajistili důstojné podmínky k životu strádajícím, potřebujeme hospodářský růst. Protože každý si zaslouží důstojné přístřeší, důstojné materiální zázemí a přiměřenou zdravotní péči. V ekonomii tvorbu těchto statků nazýváme hospodářský růst.

Chceme-li vyrábět věci, potřebujeme energie. Spousta lidí toho bohužel moc nemá, takže potřebuje hodně věcí, hodně energie. Válkou sužované země se nemohou dočkat, až začnou stavět domy, cesty.
K výrobě věcí potřebujeme energie. Hospodářský růst stojí převážně na energiích, jejichž přeměna však způsobuje stále další a další produkci CO2, tedy příčinu dalšího a dalšího oteplování planety.
Populace planety roste. Každý potřebuje jíst, bydlet. Každé auto, každý zubní kartáček i rohlík znamená přeměnu energie, tedy další  CO2. A další vytěžování zdrojů půdy, další kontaminaci zdrojů vody, další odpad.

Lze růst a zároveň jako lidstvo na Zemi přežít?

V lekci se seznámíme se základními pojmy, které bychom měli dobře znát: co je hospodářský růst, co znamená nerůst, co je hnutí nerůst, co je doughnutová ekonomika, cirkulární ekonomika, decoupling.