Audiovizuální materiály

Anotace:

Tzv. umělá inteligence a její využití se dříve či později stane předmětem politických debat i politického boje. V aktivitě vhodné do hodin politologie, ale i literatury žáci pracují s veřejnou sebeprezentací politických stran (aktuální parlamentní a tři mimoparlamentní, ale výrazně profilované) a na jejím základě přemýšlejí o tam, jak deklarované principy a hodnoty plus snaha o získání a udržení voličských hlasů ovlivní v budoucnu reakce politiků na zásadní technologickou změnu. A je to dost legrace.

Lekce vznikla na základě přednášky Davida Grudla: Kdopak by se AI bál?

Anotace:

Žáci se seznámí s argumenty dvou protistran v procesu digitalizace služeb veřejné správy. Lekce žáky blíže seznámí i se službami veřejné správy. V lekci se jedná o proces povinné digitalizace služeb veřejné správy, upozorníme, že nic takového se u nás neděje (i když s malými výjimkami, např. daňové přiznání firem). Cílem je vystavěn argument a umět pracovat s argumentem protistrany formou dialogu.

Anotace:
V ní roste květ i strom, nevidíš ji, když je sníh a mráz. Pevně drží pod nohama tvýma, co je to, co skrývá život v tisících tvarech pod sebou a nade mnou?

Tuto lekci otevírá hádanka umělé inteligence. Když si na ni odpovíte, vyvstane vám možná hádanka nová. Proč se zabývat zemědělskou půdou v občance?

Zemědělská půda hraje zásadní roli v ekologických, ekonomických a sociálních aspektech společnosti. Samozřejmě. Pochází z ní přece většina naší potravy. Nemá ale jen ekonomický význam. Vlastnictví půdy a její degradace jsou často spojeny s politickými a sociálními otázkami. Také problémy, jako je ztráta biologické rozmanitosti, změna klimatu a potravinová bezpečnost, jsou globálními výzvami. I proto bychom o půdě měli něco vědět.

Žáci se dozví o výrobních faktorech. Pak trochu obecných informací o zemědělské půdě (zábavně). Důležitější ale je, že zjistí, jak je to se stavem půdy v České republice a jak to souvisí s vlastnickou strukturou. A cíl toho všeho je zamyšlení nad rolí státu a osobní odpovědnosti. Dejte této lekci šanci:)

Lekce vychází z přednášky: Karolína Menclová: Podívej se pod nohy

Anotace:

Aktivita vychází z přednášky Davida Stulíka: https://www.youtube.com/watch?v=xGR2J5YQagc, která je o způsobech, jak Ruská federace vede své vlivové operace, popřípadě jak současné války využívají populističtí politici. Aktivita pracuje s dezinformacemi cílené na ústavní činitele, novináře a další vlivné osobnosti. Žáci se mohou seznámit s výsledky výzkumu Českého rozhlasu Společnost nedůvěry aneb Zjištění, že největší tendenci tíhnutí k dezinformacím mají lidé, kteří nevěří v systém jako takový.

Je součástí připravovaného balíčku Šepoty a výkřiky

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. doc. Ritter, Člověk a technologie: nepřátelství, či symbióza?, kterou naleznete v odkazu

Umělá inteligence, environmentální krize, technologie, filosofie…Původně měla tato lekce vést pouze k zamyšlení nad výzvami, které přináší rozvoj moderních technologií. Pak jsem ale jela do Dublinu, kde jsem v MHD zjistila, že přemýšlím nad tím, jak design dublinské městské hromadné dopravy ovlivňuje mé vnímání samotného města. Nový způsob přemýšlení jsem si přenesla z přednášky Martina Rittera  "Člověk a technologie: Nepřátelství, či symbióza?".

Nadační fond pro nezávislou žurnalistiku oslovil Občankáře s nabídkou spolupráce v oblasti rozšířní povědomí o hodnocení médií ve školách. Odborníci z NFNZ sepsali kategorie, které považují za klíčové pro hodnocení důvěryhodnosti českých médií. Lektoři z řad Občankářů ve spolupráci s Tajným učitelem vytvořili vzdělávací projekt určený do vyučovacích hodin, který si klade za cíl kategorie představit žákům, kteří by měli mít možnost o nich diskutovat.

Sborník pracovních listů - V síti (dez)informací

Lekce vznikla na základě poslechu přednášek a debat tří předních odbornílů na dezinformace, radikalizaci, konspirace a populismus (Marie Heřmanová, Jan Charvát, Josef Šlerka):

https://www.youtube.com/watch?v=xOo538VNSsQ (v textu níže je video rozděleno na kapitoly)

Kapitoly:
Populismus (Jan Charvát) 

Konspirační teorie (Marie Heřmanová)

Konspiritualita (Marie Heřmanová)

QAnon (Jan Charvát)

Atlas konspirací (Josef Šlerka)

Radikalizace (Jan Charvát)

Debata k tématu radikalizace (Josef Šlerka a Jan Charvát)

Dehumanizace jako dezinformační taktika - Příklad uprchlické krize (Marie Heřmanová)

Závěrečná debata - shrnutí podstatného (Marie Heřmanová, Jan Charvát, Josef Šlerka)

Anotace lekcí:

Připravili jsem pro vás sborník pracovních listů, které vycházejí z knihy Jiřího Táborského V síti (dez) informací. Jedná se jednoduché aktivity formou pracovních listů, které rozebírají knihu člověka, který se profesně zabývá manipulací a lží v mediích. Ideální do hodin ZSV, OV, ČJ nebo mediální výchovy. Témata pracovních listů jsou různá a nenavazují na sebe, můžete s žáky projít jen některé a na přeskáčku. Úkoly vychází z publikace, z části pojmenované Jak měnit realitu. Sborník vždy obsahuje vyplněný a komentovaný pracovní list pro učitele. Komentář v pracovním listu pro učitele je výtažek z knihy, který dává jev do souvislostí s různými experimenty, popřípadě mediálními kauzami. 
 

Anotace:

V rámci lekce se žáci seznámí s podstatou předsudečného násilí, proč je pro společnost nebezpečné a jak je zakotveno v trestním zákoníku. Lekce vychází z přednášky Kláry Kalibové, kterou máte v odkazu níže. V rámci pracovních listů se zaměřujeme na aktiální útoky pro ukrajinskou a ruskou národnost.

V rámci lekce můžete naplnit očekávaný výstup z RVP: rozlišuje trestný čin a přestupek, vymezí podmínky trestní postižitelnosti občanů a uvede příklady postihů trestné činnosti. https://in-ius.cz