Náš region a vlast

Víte, že máme skvělý vzdělávací balíček o NATO? Já to vím také, ale přesto jsem vytvořila tuto lekci. Potřebovala jsem ventil, v jehož důsledku možná některým žákům otevřu oči. Nemyslím poznáním, tou druhou emocí. Strachem.

Anotace:

Aktivita je časově náročnější, ale vytváří souvislosti mezi jednotlivými vzdělávacími oblastmi, rodinné právo a vývojová psychologie. Cílem aktivity je propojení teorie attachementu s právními a ekonomickými aspekty náhradní rodinné péče, čímž se rozšíří rozhled žáků v interdisciplinárním pojetí.

Cíle:

• Porozumět důvodům zrušení kojeneckých ústavů v ČR a jejich nahrazení náhradní rodinnou péčí.
• Vysvětlit teorii attachementu a její význam pro zdravý vývoj dětí.
• Analyzovat dopady rané péče na vývoj mozku.
• Diskutovat o ekonomických přínosech investic do rané dětské péče.
• Podporovat kritické myšlení a schopnost žáků formulovat vlastní názory na téma

Anotace:

Lekce poskytuje učitelům metody a nástroje, jak efektivně učit o tématu klimatické neutrality. Zabývá se klíčovými pojmy, jako jsou emise, dekarbonizace a emisní povolenky, a propojuje je s aktuálními politickými a ekologickými výzvami, jako je Zelená dohoda pro Evropu. Žáci získají dovednosti potřebné k analýze dezinformací a hlubší porozumění ekologickým výzvám. Zároveň se žáci o ekologických výzvách učí mluvit pro ně blízkým jazykem, výše zmíněné pojmy si překládají.

Anotace
Skupinová aktivita je inspirovaná přednáškou Martina Nodla (https://www.youtube.com/watch?v=EKMWBILTTeY), který z perspektivy historické antropologie vysvětluje, jak se městská společnost vyrovnávala s různými dobovými výzvami, krizemi a katastrofami. Cílem aktivity je ukázat, že starosti našich předků a ty naše současné se nijak zásadně neliší, měla by vést k vnímavosti vůči obecnímu prostoru a způsobu, jímž je spravován včetně přijetí vlastní spoluzodpovědnosti. Lekce byla pilotována v době voleb do krajských zastupitelstev a lze se od ní odpíchnout při vysvětlování rozdílu mezi státní správou a samosprávou nebo úřednictvem a volenými zástupci a přemýšlet, kdo, co a proč platí či neplatí a kdo za co může.

Anotace:
Lekce se zaměřuje na klíčové instituce, které mají za úkol kontrolovat ty, kdo spravují stát a nakládají s veřejnými financemi. Cílem je představit žákům význam a funkci těchto institucí, jejich roli v zajišťování transparentnosti, odpovědnosti a předcházení zneužívání moci. Lekce se rovněž zaměřuje na praktické příklady, kdy kontrola napomáhá nejen odhalování nesrovnalostí, ale také prevenci chyb a podporu správných postupů.

Anotace:

Lekce žáky provede Průvodcem lobbování od Rekonstrukce státu, v rámci lekce si přiblížíme důvody vzniku i fungování parlamentu a potřebu lobbistů, kteří rozhodovatelům rozvíjejí jejich obzory před samotnou volbou. S pojmem lobbista pracujeme jako neutrálním pojmem. V rámci dalších lekcí si ukážeme rozdíl mezi lobbistou a někým, kdo jen kupčí s vlivem. Lekce, kterou jste si otevřeli vaším žákům prohloubí znalosti o státní správě pomocí simulace.

Žáci by měli znát základní pojmy, lze využít lekci: Pojmy: korupce, transparentnost, střet zájmů. Lekce, kterou jste si otevřeli vychází ze série videí  (sám autor videí je souhrnně nazval: Nová, moderní učebnice občanské výchovy pro aktivní občanskou veřejnost) a Průvodce aktivního občana svět(l)em lobbingu.  Ukazuje žákům nástroje, které jako občané máme při kontrole těch, kteří přímo nebo nepřímo ovlivňují kvalitu našich životů.

V lekci si žáci díky sadě pracovních listů osvojí základní pojmy, se kterými je potřeba pracovat, chcete-li své žáky učit o korupci. Všechny pracovní listy překládají modelové situace, které žákům pomohou pojmy vnímat v situacích, se kterými souvisí.

Z výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI vyplývá, že „české učebnice zobrazují Evropskou unii, jejíž součástí jsme už dvě dekády, převážně pozitivně. Úlohy pro žáky jsou v učebních textech sice rozmanité, ale nepříliš analyticky zaměřené, a nevedou je tudíž ke kritické práci se zdroji informací. Vyplývá to z obsahové analýzy 22 učebnic a dalších didaktických materiálů pro oba stupně základních škol, kterou provedla Daniela Prokschová z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Výukové materiály by podle ní měly více vést žáky ke kritické reflexi a podpořit schopnost utvořit si na Evropskou unii vlastní názor.“
https://www.syri.cz/tiskove-zpravy/ucebnice-popisuji-eu-kladne-nerozvijeji-vsak-prilis-kriticke-mysleni-a-opomijeji-budouci-vyzvy

Aby nedošlo k mýlce. Ani výukový materiál, který nabízíme, přímo nepodporuje schopnost utvořit si na Unii vlastní názor, ale určitě přispívá k uvědomění si toho, co znamená být občanem s právem volit.