Textové materiály

Víte, že máme skvělý vzdělávací balíček o NATO? Já to vím také, ale přesto jsem vytvořila tuto lekci. Potřebovala jsem ventil, v jehož důsledku možná některým žákům otevřu oči. Nemyslím poznáním, tou druhou emocí. Strachem.

Anotace:

Lekce propojuje dějepis, literaturu a politologii v souladu s novými požadavky RVP (zatím jen v rámci probíhajících příprav), které podporují integraci mezioborových přístupů. Žáci budou analyzovat dobové texty, konkrétně Manifest futurismu a Manifest fašismu, aby porozuměli historickým kontextům a způsobům, jakým autoři těchto textů ovlivňovali své publikum. Oba texty budou zkoumány odděleně: futurismus jako umělecký směr, který reagoval na modernizaci a technologický pokrok, a fašismus jako politické hnutí, které ve 20. století formovalo evropskou historii.

Lekce rozvíjí schopnost analyzovat texty, porozumět historickým souvislostem a vnímat ideové konstrukce v širším kontextu. Zároveň posiluje schopnost formulovat vlastní myšlenky, diskutovat a tvořivě přistupovat k aktuálním společenským výzvám. Tato aktivita umožňuje žákům lépe pochopit ideologii fašismu, v čem mohla být pro tehdejší svět přitažlivá, což by mohla být cesta, jak se účinně bránit jejímu možnému opakování.

Jaké jsou hranice svobody slova? Může demokracie omezovat projevy, které ji ohrožují? A kde leží tenká linie mezi ochranou demokratických hodnot a cenzurou? viz aktuální: Policie žádá o vydání Okamury. Útok na svobodu slova, prohlásil šéf SPD

Anotace:

Tato lekce se dotýká jednoho z nejvýznamnějších a zároveň nejdiskutovanějších témat moderní společnosti – svobody slova. Zaměřujeme se na osvětlení konceptu obranyschopné demokracie, který v Evropě vznikl jako reakce na zkušenosti z 20. století, zejména po hrůzách druhé světové války. Nejde nám o to, něco žákům podsouvat, zakazovat nebo říkat, co si mají myslet. Cílem je spíše ukázat, jak a proč se demokratické státy rozhodly svobodu projevu někdy omezit, aby mohly ochránit samotné základy svobody a rovnosti. Společně budeme diskutovat, analyzovat konkrétní příklady a hledat odpovědi na otázky, kde leží hranice mezi svobodou projevu a ochranou demokratických hodnot. Tato lekce je příležitostí vzdělat žáky o historických souvislostech a naučit je přemýšlet kriticky o tomto stále aktuálním tématu. Součástí je i vhled do legislativy ČR, SR, EU.

Kdybyste mohli zvolit, jestli budete učit o důležitosti románu Ivanhoe nebo o důležitosti médií veřejné služby... Zkrátka si tady jen povzdychávám nad tím, že priority vzdělávání podle mého soudu stále ještě nejsou tam, kde bychom je měli mít. Nabízíme sérii aktivit, které na příkladu jednoho podcastu přináší příležitost se zamyslet nad rolí veřejnoprávních médií.

Anotace:

Lekce se zaměřuje na vliv sociálních sítí na duševní zdraví mladých lidí, přičemž se žáci zapojují do modelových situací, které jim ukazují, jak může interakce na sociálních sítích ovlivňovat jejich pocity úzkosti a neustálého stresu. Prostřednictvím těchto scénářů se učí rozpoznávat, jak různé faktory, jako je porovnávání s ostatními nebo čekání na zpětnou vazbu, mohou ovlivňovat jejich náladu a sebevědomí. V závěru žáci pracují s aplikací vytvořenou odborníky na duševní zdraví, která jim může pomoci v orientaci v prostoru džungle sociálních sítí.

Anotace:

Učíte literaturu na IB a potřebujete vysvětlit žákům různé podoby zla v literárních textech? Učíte sociologii a nechcete terminologii žákům jen diktovat, spíš byste rádi, aby si k pochopení definic v rámci kontextu došli sami? Máme pro vás řešení.
Lekce propojuje literární texty s různými definicemi zla od významných myslitelů jako Erich Fromm, Sigmund Freud, Robert K. Merton, Stanley Milgram a Hannah Arendtová. Zaměří se i na sociální patologie a otázku, zda je zlo vrozené, nebo je výsledkem prostředí, ve kterém člověk žije.

Cíle:

• Pochopit koncepty zla z perspektivy významných psychologů a sociologů.
• Schopnost analyzovat literární díla a rozpoznat různé projevy zla ve vztahu k charakterům a prostředí.
• Diskutovat otázku dědičnosti versus prostředí v kontextu vzniku zla.
• Rozvíjet kritické myšlení žáků pomocí interpretace literárních textů a propojení s teoriemi zla.

Anotace:

Žijeme ve svobodě? Co svoboda je? Tato lekce má za cíl podnítit u žáků zamyšlení nad podobou politické svobody, tak aby je nasměrovala k odpovědnosti za její uchování. Lekce vychází z přednášky  “Politická filosofie - spravedlnost, svoboda, rovnost” Hany Fořtové z Filosofického ústavu AV ČR.

Cíl:
Proč by měli žáci mít zájem účastnit se této lekce:
● uvědomíme si, odkud pramení naše představa politických svobod
● budeme umět reagovat na názor, že žijeme v novodobé totalitě
● možná přijmeme větší odpovědnost za svou svobodu
● bude písnička

Psychologie ani sociologie nemusí zajímat každého. Schopnost srozumitelně a zajímavě předat, co chcete říct, je však dovednost, kterou je dobré rozvíjet u všech.

Nabízíme seznam témat pro řečnické cvičení na sociologická a psychologická témata.