Člověk a společnost, sociologie

Anotace:

Lekce vychází z přednášek a rozhovorů Jan A. Kozáka.
Lekce začíná krátkou diskuzí o tom, co žáci vědí o konspiračních teoriích, a následně se zaměřuje na analýzu konkrétního případu z videa (Akta X). Prostřednictvím hry na „tichou poštu“ si žáci zažijí, jak se informace zkreslují, a poté diskutují, jak podobné procesy fungují v šíření mýtů a konspiračních teorií. Žáci budou vedeni k analýze, jak se možné reálné obavy a problémy v konspiračních teoriích odrážejí, a zároveň budou zkoumat, jak zkreslené nebo lživé informace mohou přispívat k polarizaci společnosti a ztrátě důvěry.

Jaké vůdce potřebujeme? A jaké chceme?

V posledních letech vidíme, jak se politické osobnosti jako Donald Trump nebo další pravicoví lídři profilují jako ochránci společnosti a tvůrci silného a stabilního vedení. Ale jaký je skutečný dopad těchto obrazů na naši společnost?

V rámci naší nové lekce se zaměříme na kritickou analýzu politických vůdců a jejich charismatického stylu vedení. Budeme zkoumat nejen to, jak tyto figury manipulují s emocemi veřejnosti, ale i jak reálně ovlivňují naše hodnoty a politickou orientaci. Kdy je obraz silného ochránce manipulační a kdy je pro společnost nezbytný? Jaké jsou výhody a rizika spojené s charismatickým vůdcovstvím? Tato lekce není o aktivismu, ale o výzvě k zamyšlení, jaký typ vůdce vlastně chceme. 

V prezenatci Typologie vůdců se zaměříme i na vůdce z fiktivních příběhů.

Anotace:

Lekce se zaměřuje na koncept symbolických světů. Určitě se Vám někdy stalo, že jste se dostali do hádky o politickém kandidátovi, umělci nebo klidně jen filmu. Pokud hádka měla dlouhého trvání a váš spoluhádající se vás nesnažil urazit, ale přesvědčit o vašem omylu. Je možné, že jste prostě jen obývali jiné symbolické světy, reprezentované jinými hodnotami, jinými pocity ze stejných jevů. Ano. Přesně o tom, je naše lekce. O tvorbě společných i vlastních symbolických světů, které mají tu sílu, že vypadají jako realita. Pojďte se s námi a vašimi žáky vydat za dobrodružstvím, za objevováním takových světů.
Pomocí proměny vnímání původního obyvatelstva amerického kontinentu Evropany si ukážeme, že nejde tak ani o pozorovaného, jako pozorujícího. Žáci si osvojí i další pojem z oblasti sociologie, a tím je sociální konstrukt. Prosím upravte si zadání tak, abyste zvládli i případnou diskuzi.

Anotace:

Aktivita je časově náročnější, ale vytváří souvislosti mezi jednotlivými vzdělávacími oblastmi, rodinné právo a vývojová psychologie. Cílem aktivity je propojení teorie attachementu s právními a ekonomickými aspekty náhradní rodinné péče, čímž se rozšíří rozhled žáků v interdisciplinárním pojetí.

Cíle:

• Porozumět důvodům zrušení kojeneckých ústavů v ČR a jejich nahrazení náhradní rodinnou péčí.
• Vysvětlit teorii attachementu a její význam pro zdravý vývoj dětí.
• Analyzovat dopady rané péče na vývoj mozku.
• Diskutovat o ekonomických přínosech investic do rané dětské péče.
• Podporovat kritické myšlení a schopnost žáků formulovat vlastní názory na téma

Anotace:

Lekce poskytuje učitelům metody a nástroje, jak efektivně učit o tématu klimatické neutrality. Zabývá se klíčovými pojmy, jako jsou emise, dekarbonizace a emisní povolenky, a propojuje je s aktuálními politickými a ekologickými výzvami, jako je Zelená dohoda pro Evropu. Žáci získají dovednosti potřebné k analýze dezinformací a hlubší porozumění ekologickým výzvám. Zároveň se žáci o ekologických výzvách učí mluvit pro ně blízkým jazykem, výše zmíněné pojmy si překládají.

Anotace:

Lekce se zaměřuje na vliv sociálních sítí na duševní zdraví mladých lidí, přičemž se žáci zapojují do modelových situací, které jim ukazují, jak může interakce na sociálních sítích ovlivňovat jejich pocity úzkosti a neustálého stresu. Prostřednictvím těchto scénářů se učí rozpoznávat, jak různé faktory, jako je porovnávání s ostatními nebo čekání na zpětnou vazbu, mohou ovlivňovat jejich náladu a sebevědomí. V závěru žáci pracují s aplikací vytvořenou odborníky na duševní zdraví, která jim může pomoci v orientaci v prostoru džungle sociálních sítí.

Naši milí učitelé a učitelky,
otevřeli jste další balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd České republiky. Balíček si klade za cíl propojit svět odborníků se školou a poskytnout vám praktické nástroje pro výuku, které kombinují hlubší poznatky s kvalitním pedagogickým zpracováním.
Třetí edice těchto materiálů je výsledkem naší snahy vytvořit srozumitelné a zábavné lekce, které můžete ihned použít ve třídě. Vznikají na základě přednášek předních odborníků, které jsme pro vás zpracovali. Lekce následně prošly odbornou zpětnou vazbou, abyste měli garanci kvality a mohli své žáky zaujmout nejen obsahem, ale třeba i aktuálností. Tentokrát opět saháme napříč různými vzdělávacími oblastmi, takže si každý může najít téma, které nejlépe vyhovuje jeho výuce.
Doufáme, že vám tento balíček přinese mnoho inspirace a že lekce, které obsahuje, přispějí ke zkvalitnění vaší výuky a podpoří vaše žáky v rozvoji kritického myšlení, mediální gramotnosti i odpovědného přístupu k veřejným otázkám.

Anotace:

Lekce se zaměřuje na srovnání dvou významných filosofických přístupů k otázkám pravidel, morálních norem a jejich proměn v čase – Bergsonova dynamického pojetí morálky a Wittgensteinovy filosofie jazykových her. V kontextu aktuální debaty o manželství se žáci seznámí s tím, jakým způsobem se pravidla a normy formují a mění v průběhu času, a proč je důležité chápat jazyk i morální normy jako živé a vyvíjející se. Lekce propojuje otázky filosofie, sociologie a současné společenské debaty o manželství pro všechny. Lekce vychází z přednášky Dr. Pavla Arazima. 

Anotace:

Učíte literaturu na IB a potřebujete vysvětlit žákům různé podoby zla v literárních textech? Učíte sociologii a nechcete terminologii žákům jen diktovat, spíš byste rádi, aby si k pochopení definic v rámci kontextu došli sami? Máme pro vás řešení.
Lekce propojuje literární texty s různými definicemi zla od významných myslitelů jako Erich Fromm, Sigmund Freud, Robert K. Merton, Stanley Milgram a Hannah Arendtová. Zaměří se i na sociální patologie a otázku, zda je zlo vrozené, nebo je výsledkem prostředí, ve kterém člověk žije.

Cíle:

• Pochopit koncepty zla z perspektivy významných psychologů a sociologů.
• Schopnost analyzovat literární díla a rozpoznat různé projevy zla ve vztahu k charakterům a prostředí.
• Diskutovat otázku dědičnosti versus prostředí v kontextu vzniku zla.
• Rozvíjet kritické myšlení žáků pomocí interpretace literárních textů a propojení s teoriemi zla.