Střední škola

Z výzkumu Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik SYRI vyplývá, že „české učebnice zobrazují Evropskou unii, jejíž součástí jsme už dvě dekády, převážně pozitivně. Úlohy pro žáky jsou v učebních textech sice rozmanité, ale nepříliš analyticky zaměřené, a nevedou je tudíž ke kritické práci se zdroji informací. Vyplývá to z obsahové analýzy 22 učebnic a dalších didaktických materiálů pro oba stupně základních škol, kterou provedla Daniela Prokschová z Národního institutu SYRI a Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Výukové materiály by podle ní měly více vést žáky ke kritické reflexi a podpořit schopnost utvořit si na Evropskou unii vlastní názor.“
https://www.syri.cz/tiskove-zpravy/ucebnice-popisuji-eu-kladne-nerozvijeji-vsak-prilis-kriticke-mysleni-a-opomijeji-budouci-vyzvy

Aby nedošlo k mýlce. Ani výukový materiál, který nabízíme, přímo nepodporuje schopnost utvořit si na Unii vlastní názor, ale určitě přispívá k uvědomění si toho, co znamená být občanem s právem volit.

Anotace:

Lekce začíná otázkou, kterou položíme žákům: Co je veřejný zájem? Protože tím se dělí kmotrovství od odpovědného lobbingu, hranice mezi tím nevede podle pravítka, ale spousty oblastí se topí tzv. šedi. I o tomto bude lekce, kterou držíte v rukou. Často jsme ovládání pocity, nikoli fakty.
Pojďme se společně s žáky vydat na cestu, kde zjistíme, proč by Tonda Blaník mohl být více považován za kmotra (ten, který kupčí s vlivem) než za lobbistu.

Milí učitelé,
představte si, že se chystáte na dobrodružství do země, kde historie a modernita tancují v rytmu tisíciletých tradic a kde každý kousek vypráví příběh. A ne, nemusíte balit kufry, ani vyhledávat nejbližší letenky. Vaše cesta začíná tady a teď, v pohodlí vaší třídy či obýváku, díky našemu vzdělávacímu balíčku o Íránu.

Vážení pedagogové,
připravili jsme pro vás nový vzdělávací balíček, který se zaměřuje na témata trestního práva, vězeňství a procesu návratu lidí z vězení zpět do společnosti. Zabývá se i pomoci obětem trestných činů. Naším cílem je poskytnout vám přístupné a praktické zdroje, které můžete využít při výuce.

Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.

Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.

Anotace:

Žákům je přiblížen průběh války mezi Íránem a Irákem. Pracují s publicistickým textem
Petrušky Šustrové a komiksem Persepolis 2. Komiksem je přiblížená situace ztraceného dětství a dospívání jedné generace. Žáci získávají přehled, který jim bude sloužit k lepší orientaci v současném mezinárodním prostředí.

Anotace:

V jedné přednášce se Zuzana Kříhová (v odkazu samostudia) zabývala rolí žen v náboženské revoluci v roce 1979, poté co bylo v roce 1936 Rézou Chánem nařízeno povinné sejmutí šátků a Iránky se měly začít oblékat evropsky, tak se část jedné celé generace zavřela doma a odmítala vyjít ven. Možná právě dcery těchto žen se pak staly jedním z nejnosnějších (symbolických) pilířů íránské revoluce v roce 1979, frustrované povinností nějak se oblékat. Mohu si o tom myslet svoje, ale právě jejich frustrace nakonec spoluposloužila k legitimizaci současného totalitního režimu v Íránu. Pro mě je oblékání otázkou vkusu, nemá žádnou symbolickou hodnotu, ale pro současné Íránky je to věc osobní integrity. Nyní se role vyměnily a frustraci a bezpráví cítí ty, které chtějí šátek sejmout, ráda bych jim svojí lekcí vyjádřila podporou, protože si myslím, že stát ani církev nemají diktovat, co mohu nosit.  Zamýšlím se nad formou. Napadlo mě využít část dokumentu, který je volně dostupný na https://www.jedensvetonline.cz/movies/bud-muj-hlas_78812, kde hlavní hrdinka z emigrace podporuje občanské protesty žen, které se projevují sejmutím šátku na veřejných místech, vyfocením se a sdílením na sociálních sítích. Aktivistka cítí největší příkoří ve chvíli, kdy ženská část švédské delegace při oficiální návštěvě Íránu a setkání s prezidentem Hasanem Rúháním si do jedné vezme šátek. Masíh, íránská exilová novinářka, má pocit, že Západ by měl stát za svými hodnotami a podporovat je (rovnost žen).
Cílem lekce tudíž není žákům něco osekat a předat, ale nechat je zhodnotit celou situaci formou příběhu inspirovaného právě výše zmíněnou státní návštěvou, kdy oni budou onou švédskou delegací a při znalosti mnoha dostupných perspektiv se budou muset rozhodnout, zda si ženská část delegace má šátek vzít či nevzít. Naučí se i mnoho pojmů ze SV (např.volný mandát, teokracie, norma)

Lekce si klade za cíl seznámit žáky s geopolitickou situací Blízkého východu se zaměřením na Írán. Lekce vychází z přednášky Ireny Kalhousové: https://youtu.be/agR9bBo1jAk, v příloze najedete i PPT k přednášce

Přednáška analyzuje íránskou bezpečnostní strategii. Vysvětluje, že při prosazování svých cílů využívá Írán hybridní způsob boje, při němž jsou, často najednou, používány konvenční i nekonvenční nástroje a otevřené i skryté aktivity, které jsou prováděny vojenskými jednotkami i nestátními ozbrojenými skupinami. Cílem je odstrašení, nátlak i podvratná činnost. Důležitým úkolem íránské hybridní kampaně je možnost popřít odpovědnost
za přípravu a účast na dané aktivitě a díky tomu minimalizovat pravděpodobnost odvety protivníka a přímé vojenské konfrontace s ním.

Irena Kalhousová
Je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově, kde také přednáší na Fakultě sociálních věd. Dříve působila jako výzkumnice v Institute for National Security Studies v Tel Avivu a jako hlavní analytička v pražském Institutu bezpečnostních studií.
Specializuje se na Izrael, arabsko-izraelský konflikt a bezpečnost na Blízkém východě. V současnosti se zájem jejího výzkumu přenesl více do střední Evropy. Ve své doktorandské práci se věnovala vztahům Polska, České republiky, a Maďarska k Izraeli. Vystudovala doktorát na London School of Economics & Political Science, magistra na univerzitě v Cambridge a bakalářský titul má z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.