Pracovní listy

Anotace:

Žákům je přiblížen průběh války mezi Íránem a Irákem. Pracují s publicistickým textem
Petrušky Šustrové a komiksem Persepolis 2. Komiksem je přiblížená situace ztraceného dětství a dospívání jedné generace. Žáci získávají přehled, který jim bude sloužit k lepší orientaci v současném mezinárodním prostředí.

Anotace:

V jedné přednášce se Zuzana Kříhová (v odkazu samostudia) zabývala rolí žen v náboženské revoluci v roce 1979, poté co bylo v roce 1936 Rézou Chánem nařízeno povinné sejmutí šátků a Iránky se měly začít oblékat evropsky, tak se část jedné celé generace zavřela doma a odmítala vyjít ven. Možná právě dcery těchto žen se pak staly jedním z nejnosnějších (symbolických) pilířů íránské revoluce v roce 1979, frustrované povinností nějak se oblékat. Mohu si o tom myslet svoje, ale právě jejich frustrace nakonec spoluposloužila k legitimizaci současného totalitního režimu v Íránu. Pro mě je oblékání otázkou vkusu, nemá žádnou symbolickou hodnotu, ale pro současné Íránky je to věc osobní integrity. Nyní se role vyměnily a frustraci a bezpráví cítí ty, které chtějí šátek sejmout, ráda bych jim svojí lekcí vyjádřila podporou, protože si myslím, že stát ani církev nemají diktovat, co mohu nosit.  Zamýšlím se nad formou. Napadlo mě využít část dokumentu, který je volně dostupný na https://www.jedensvetonline.cz/movies/bud-muj-hlas_78812, kde hlavní hrdinka z emigrace podporuje občanské protesty žen, které se projevují sejmutím šátku na veřejných místech, vyfocením se a sdílením na sociálních sítích. Aktivistka cítí největší příkoří ve chvíli, kdy ženská část švédské delegace při oficiální návštěvě Íránu a setkání s prezidentem Hasanem Rúháním si do jedné vezme šátek. Masíh, íránská exilová novinářka, má pocit, že Západ by měl stát za svými hodnotami a podporovat je (rovnost žen).
Cílem lekce tudíž není žákům něco osekat a předat, ale nechat je zhodnotit celou situaci formou příběhu inspirovaného právě výše zmíněnou státní návštěvou, kdy oni budou onou švédskou delegací a při znalosti mnoha dostupných perspektiv se budou muset rozhodnout, zda si ženská část delegace má šátek vzít či nevzít. Naučí se i mnoho pojmů ze SV (např.volný mandát, teokracie, norma)

Lekce si klade za cíl seznámit žáky s geopolitickou situací Blízkého východu se zaměřením na Írán. Lekce vychází z přednášky Ireny Kalhousové: https://youtu.be/agR9bBo1jAk, v příloze najedete i PPT k přednášce

Přednáška analyzuje íránskou bezpečnostní strategii. Vysvětluje, že při prosazování svých cílů využívá Írán hybridní způsob boje, při němž jsou, často najednou, používány konvenční i nekonvenční nástroje a otevřené i skryté aktivity, které jsou prováděny vojenskými jednotkami i nestátními ozbrojenými skupinami. Cílem je odstrašení, nátlak i podvratná činnost. Důležitým úkolem íránské hybridní kampaně je možnost popřít odpovědnost
za přípravu a účast na dané aktivitě a díky tomu minimalizovat pravděpodobnost odvety protivníka a přímé vojenské konfrontace s ním.

Irena Kalhousová
Je ředitelkou Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově, kde také přednáší na Fakultě sociálních věd. Dříve působila jako výzkumnice v Institute for National Security Studies v Tel Avivu a jako hlavní analytička v pražském Institutu bezpečnostních studií.
Specializuje se na Izrael, arabsko-izraelský konflikt a bezpečnost na Blízkém východě. V současnosti se zájem jejího výzkumu přenesl více do střední Evropy. Ve své doktorandské práci se věnovala vztahům Polska, České republiky, a Maďarska k Izraeli. Vystudovala doktorát na London School of Economics & Political Science, magistra na univerzitě v Cambridge a bakalářský titul má z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě.

Anotace:

Aktivita pracuje s ukázkou z filmu Persepolis. Žáci interpretují pocity a postoje postav filmu, popíší, jak se jim žije v nově nastoleném režimu. Režim charakterizují. Hodnotí obtížnost situace pro dospívající dívku.

Vážení učitelé,
ekonomie je věda o způsobech, jakým uspokojujeme naše potřeby. V rámci výuky tak  stojíme před žáky s výzvou naučit je nejen základní ekonomické pojmy, ale mohli bychom se pokusit poskytnout i odpovědi na to, jak a proč zatím naše společnost neumožňuje uspokojování potřeb všech.
Soubor přednášek a lekcí, které jsme pro vás připravili, nám v tomto nesnadném úkolu přináší vhled a orientaci. Můžeme se nechat inspirovat přednáškou Aleše Roda Proč je bohatší společnost, kde mladí znají základy ekonomie  a nasměrovat své žáky k tomu, aby nečekali, až jejich potřeby uspokojí někdo jiný, ale sami převzali iniciativu. Přednáška Michala Skořepy Otazníky nad ekonomickým růstem nás srozumitelně provede vším, co jste chtěli o ekonomickém růstu vědět, ale báli jste se zeptat. Unikátní je přednáška Elišky Vejchodské Ekonomika a udržitelný rozvoj, protože do běžné výuky ekonomie přináší novou perspektivu udržitelného růstu. Tak jako Kant obohatil slovník nás všech pojmem “a priori”, Eliška Vejchodská nesmazatelně přispěla osvětlením pojmu “decoupling”. Vězte, že pokud se vám rozblikala kontrolka z oblasti redukce učiva místo jeho dalšího rozšiřování, zde rozhodně není na místě.

Anotace:

Lekce si klade za cíl zamyslet se společně s žáky nad rozdělením na drogy legální a nelegální. Zda výše uvedené dělení odráží škodlivost následků jednotlivých drog. Nejvíce se zaměříme na alkohol, který je přirozenou součástí lidské kultury již po 1000 let. Je společensky tolerován, přestože způsobuje stejné psychické onemocnění závislostí jako drogy nelegální. Co vlastně hranice mezi legalitou a nelegalitou odráží? Lekce si neklade za cíl legalizovat jakoukoli návykovou látku, spíše vede k zamyšlení, zda fakt, že je něco povolené znamená, že je to bezpečnější.

Doporučujeme si do školy na program prevence objednat odborníky. Lekce neslouží jako náhražka preventivního programu, pouze se snaží téma otevřít. Účinná prevence je dlouhodobá a promyšlená prevence.

Probační a mediační službu vnímáme za natolik důležitou, že jí budeme věnovat hned 3 lekce. Jedna se věnuje čistě oběti, druhá pachateli a poslední mediaci. Žáci si během krátkých aktivit osvojí, k čemu Probační a mediační služba slouží a v jakém případě se na ni obrátit.

Lekce se zabývá pachateli. Žáci si zkouší modelovou situaci, jejímž výstupem je konference s novináři na téma: Jak pracujeme s pachateli?

Anotace:

Lekce žákům přiblíží zákon o obětech, sami odborníci (viz debata zástupců Policie, Probační a mediační služby a Bílého kruhu bezpečí, odkaz v samostudiu) si stěžují, že veřejnost nemá povědomí o zákonu o obětech trestní činnosti. Například zvlášť zranitelné oběti (např. děti, oběti znásilnění, oběti z nenávist) mají právo na zmocněnce (právní poradenství po celou dobu trestního řízení) a důvěrníka (psychická podpora). Lekce také přibližuje postupy a trendy v práci s obětmi trestných činů. Lekce žákům v rámci pracovního listu zprostředkuje na konkrétní podoby pomoci. Zdůrazněme, že u většiny poskytovatelů pomoci je garantována anonymita. Nezapomínejme, že i oni mohou být oběťmi neviditelného násilí.

Anotace:

Probační a mediační službu vnímáme za natolik důležitou, že jí budeme věnovat hned 3 lekce. Jedna se věnuje čistě oběti, druhá pachateli a poslední mediaci. Žáci si během krátkých aktivit osvojí, k čemu slouží Probační a mediační služba a v jakém případě se na ni obrátit.