Státní správa, politologie

Anotace:
Lekce se zaměřuje na klíčové instituce, které mají za úkol kontrolovat ty, kdo spravují stát a nakládají s veřejnými financemi. Cílem je představit žákům význam a funkci těchto institucí, jejich roli v zajišťování transparentnosti, odpovědnosti a předcházení zneužívání moci. Lekce se rovněž zaměřuje na praktické příklady, kdy kontrola napomáhá nejen odhalování nesrovnalostí, ale také prevenci chyb a podporu správných postupů.

Anotace:

Lekce žáky seznámí s indexem korupce, který každoročně vydává centrála TI v Berlíně. Zaměříme se na kritéria srovnání, možnost výpovědní hodnoty, následně na počet bodů, které získala ČR v roce 2023. I když lekce vychází z loňského indexu, není problém si každý rok aktualizovat data (viz https://www.transparency.cz/publikace-a-analyzy/), zpráva o indexu vychází začátkem roku na stránkách TI v češtině. Index nekopíruje současný stav, ale vychází z dat za uplynulý rok. Cílem aktivity je o korupci uvažovat ve větším měřítku, pomocí srovnání zjistit naše slabá místa, což zároveň znamená i možnost se inspirovat protikorupčními opatřeními ze zemích (s podobnou historií), kde fungují.

Pro potřeby lekce je důležité se vyznat v pojmech, které žákům vysvětlujeme v jiné lekci:
https://www.obcankari.cz/edukacni-material-zakladni-pojmy-korupce-transparentnost-stret-zajmu-balicek-korupce

Anotace:

Lekce žáky provede Průvodcem lobbování od Rekonstrukce státu, v rámci lekce si přiblížíme důvody vzniku i fungování parlamentu a potřebu lobbistů, kteří rozhodovatelům rozvíjejí jejich obzory před samotnou volbou. S pojmem lobbista pracujeme jako neutrálním pojmem. V rámci dalších lekcí si ukážeme rozdíl mezi lobbistou a někým, kdo jen kupčí s vlivem. Lekce, kterou jste si otevřeli vaším žákům prohloubí znalosti o státní správě pomocí simulace.

Žáci by měli znát základní pojmy, lze využít lekci: Pojmy: korupce, transparentnost, střet zájmů. Lekce, kterou jste si otevřeli vychází ze série videí  (sám autor videí je souhrnně nazval: Nová, moderní učebnice občanské výchovy pro aktivní občanskou veřejnost) a Průvodce aktivního občana svět(l)em lobbingu.  Ukazuje žákům nástroje, které jako občané máme při kontrole těch, kteří přímo nebo nepřímo ovlivňují kvalitu našich životů.

V lekci si žáci díky sadě pracovních listů osvojí základní pojmy, se kterými je potřeba pracovat, chcete-li své žáky učit o korupci. Všechny pracovní listy překládají modelové situace, které žákům pomohou pojmy vnímat v situacích, se kterými souvisí.

Anotace:

Lekce začíná otázkou, kterou položíme žákům: Co je veřejný zájem? Protože tím se dělí kmotrovství od odpovědného lobbingu, hranice mezi tím nevede podle pravítka, ale spousty oblastí se topí tzv. šedi. I o tomto bude lekce, kterou držíte v rukou. Často jsme ovládání pocity, nikoli fakty.
Pojďme se společně s žáky vydat na cestu, kde zjistíme, proč by Tonda Blaník mohl být více považován za kmotra (ten, který kupčí s vlivem) než za lobbistu.

Vážení pedagogové,
připravili jsme pro vás nový vzdělávací balíček, který se zaměřuje na témata trestního práva, vězeňství a procesu návratu lidí z vězení zpět do společnosti. Zabývá se i pomoci obětem trestných činů. Naším cílem je poskytnout vám přístupné a praktické zdroje, které můžete využít při výuce.

Probační a mediační službu vnímáme za natolik důležitou, že jí budeme věnovat hned 3 lekce. Jedna se věnuje čistě oběti, druhá pachateli a poslední mediaci. Žáci si během krátkých aktivit osvojí, k čemu Probační a mediační služba slouží a v jakém případě se na ni obrátit.

Lekce se zabývá pachateli. Žáci si zkouší modelovou situaci, jejímž výstupem je konference s novináři na téma: Jak pracujeme s pachateli?

Anotace:

Probační a mediační službu vnímáme za natolik důležitou, že jí budeme věnovat hned 3 lekce. Jedna se věnuje čistě oběti, druhá pachateli a poslední mediaci. Žáci si během krátkých aktivit osvojí, k čemu slouží Probační a mediační služba a v jakém případě se na ni obrátit.

Lekce vychází z přednášky Jakuba Drápala, který vystudoval kriminologii na Cambridge a dnes se zabývá tresty a trestní politikou.
Často zažíváme zhrození nad výší nějakého trestu nebo naopak na dostatečném nepotrestání nějakého druhu chování. Zaplní se titulní stránky, u piva je co řešit a lidé cítí, že prožívají spravedlivé rozhořčení. Jenže je tohle ta debata, kterou máme vést, tzn. hádat se pouze o výši trestu? Nedlužíme si taky debatu, kde budou padat následující otázky?
Jak zjistíme, že posttraumatická porucha vznikla ryze z jednání nebo z dalších 6 problémů? Jsou ji znalci schopni skutečně izolovat? Zásada in dubio pro reo soudci velí při pochybnosti stranit obžalovanému. Trestáme jednání nebo následky trestné činnosti? Pachatel dopad své trestné činnosti předem nezná. Chceme viníky přísně trestat nebo věříme v další šance?
Mají soudci mít nějaké návody, jak při vynesení trestu postupovat nebo je dobře, že mají volnou ruku? A nevadí nám pak že v jednom městě za stejnou trestnou činnost dostanu trest podmíněný, kdyžto v dalším nepodmíněný?