Střední škola

Anotace:
Připravená výuková hodina se zaměřuje na fungování Evropské unie a její slabé a silné stránky. Informační část v podobě prezentace zjednodušeně popisuje způsob tvorby legislativy v rámci EU a uvádí, v jakých oblastech EU může ovlivňovat české zákony. V rámci následné aktivity se žáci seznamují s výroky o EU, které si ověřují. Prostřednictvím těchto výroků se seznamují s názory přívrženců i odpůrců členství v Evropské unii a vytvářejí argumenty pro i proti.

Klíčová slova:

Vzdělávací aktivita Radky Nedbalové k tématu bezpečnosti a NATO

Vzdělávací aktivita Radky Nedbalové k tématu mezinárodních organizací

Argumentace leží v srdci kritického myšlení. Cílem kritického myšlení ve zkratce je, abychom měli dobré důvody pro svá přesvědčení či přijímaná tvrzení. Důvody (premisy) pro tvrzení (závěry) vyjadřujeme právě ve formě argumentu. Žáci i ostatní lidé obecně mají však často obtíže argumenty pochopit a posoudit: co je vlastně tvrzeno, co jsou důvody, na kterých má tvrzení stát a zda důvody pro závěr jsou dobré a dostatečné.

Konfirmační zkreslení (z anglického „confirmation bias“) je pojem označující naši přirozenou tendenci selektivně se soustředit na fakta a argumenty, která jsou v souladu s naším názorem, a naopak ignorovat ty skutečnosti, které mu odporují.

Žáci by si měli z hodiny odnést základní pochopení toho, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy toto stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).
 

Žáci by si měli z hodiny odnést základní porozumění tomu, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy to stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).

Žáci prostřednictvím aktivity rozebírají článek Apoleny Rychlíkové, který se zabývá analýzou situace utonutí dvou vietnamských chlapců. Vyjadřují se k zobecňujícím hodnotícím soudům autorky, k relevanci užitých zdrojů. Aktivita může navazovat na aktivitu Stereotypy.

Aktivita se zaměřuje na proměny vnímání odkazu Jana Husa v druhé polovině 20. století. Žáci by měli mít základní povědomí o probírané době. Rozebírají se filmové ukázky, písničky i fotografie. Aktivita pracuje s dokumenty ČT. Aktivita vyžaduje, aby učitel doplňoval jednotlivé slajdy výkladem. Je možné si PPT zkrátit dle časových možností.

Klíčová slova:

propaganda, Jan Hus, druhý život

Průřezová témata:

Mediální výchova, výchova demokratického občana

Doporučený věk:

13 +

Občankáři vytvořili vzdělávací materiál k dokumentu Mečiar.

Aktivita pracuje s dokumentem Terezy Nvotové Mečiar. Žáci v rámci pracovního listu vyhledávají známé politické kauzy spojené s oblíbenými politiky. Diskutujeme s žáky, co ovlivňuje naše rozhodování.

Po aktivitě následuje návštěva kina, pokud máte o projekci zájem, ozvěte se Michalu Hlaváčovi z Asociace českých filmových klubů: (+420) 720 590 984 ; michal.hlavac@acfk.cz