Osobnost, psychologie

Metodika Moniky Stehlíkové: Aktivitu lze realizovat v předmětech: filosofie, etika, psychologie, sociologie, dějiny literatury.
Aktivita velmi stručně představuje pragmatismus jako myšlenkový směr a prostřednictvím zamyšlení nad dvěma literárními texty (mikropovídka Istvána Örkényho a apokryf Karla Čapka) se soustřeďuje na absolutní a relativní pravdu jako filosofickou kategorii.

Prostřednictvím aktivity si připomínáme Milgramův experiment, diskutujeme o míře poslušnosti v eticky sporných situacích, představujeme si doporučení sociálních psychologů, jak se v takových situacích zachovat. Aktivitu lze realizovat v hodinách sociální psychologie – sociální vliv (konformita a poslušnost), politologie (téma totalitní a autoritářské režimy, demokracie), sociologie.

Přikládáme také dvě kapitoly z románu Louise de Bernièrese , kde jsou následky poslušnosti ve státě řízeném armádou zobrazeny - Válka o zadnici dona Emanuela. Lze zadat studentům jako domácí četbu.

Aktivitu lze realizovat v hodinách filosofie, sociální psychologie i literatury (období starověkého Řecka). Žáci se seznamují s Platonovou Obhajobou Sokrata, s výroky, jež jsou připisovány Sokratovi, a s Dunning –Kruger efektem (více o experimentu v odkazech nebo videu), hledají souvislosti.

Příbuzenství a rodinné vazby pomáhají lidem definovat, kým ve vztahu k ostatním jsou, a chápat, jaké chování je od nich očekáváno. Příbuzenství a rodina tak ovlivňují téměř každý aspekt lidského života: například do velké míry určují, koho si (ne)vzít, kde bydlet, jak vychovávat děti či řešit spory a mnoho dalších věcí.
Aktivita se zaměřuje na různé podoby rodin, s žáky diskutujeme i o rozvodu, adopci, manželství a registrovaném partnerství.
Některé materiály, které jsou v rámci aktivity využívány, vznikly jako součást cyklu přednášek a seminářů Jak na sociologii, který pořádala MU Brno.
Aktivita také obsahuje PPT Daniela Prokopa postoje k LGBT komunitě. Lze ji s žáky projít na závěr celé lekce.

V rámci aktivity pracujeme s textem Senekovy Medeji, na kterém si demonstrujeme základní charakteristiky stoické filosofie. Diskutujeme o emocích hněv, vztek a jejich projevech formou agrese, zabýváme se teoriemi vzniku agrese (psychoanalytická teorie, teorie sociálního učení). Představujeme si přístupy pozitivní psychologie jako možnost prevence před silně nelibými emocemi.

Argumentace leží v srdci kritického myšlení. Cílem kritického myšlení ve zkratce je, abychom měli dobré důvody pro svá přesvědčení či přijímaná tvrzení. Důvody (premisy) pro tvrzení (závěry) vyjadřujeme právě ve formě argumentu. Žáci i ostatní lidé obecně mají však často obtíže argumenty pochopit a posoudit: co je vlastně tvrzeno, co jsou důvody, na kterých má tvrzení stát a zda důvody pro závěr jsou dobré a dostatečné.

Konfirmační zkreslení (z anglického „confirmation bias“) je pojem označující naši přirozenou tendenci selektivně se soustředit na fakta a argumenty, která jsou v souladu s naším názorem, a naopak ignorovat ty skutečnosti, které mu odporují.

Žáci by si měli z hodiny odnést základní pochopení toho, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy toto stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).
 

Žáci by si měli z hodiny odnést základní porozumění tomu, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy to stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová aktivita zkoumá fenomén sociálně-psychologického jevu zvaného "apatický svědek" (angl. bystander effect).