Osobnost, psychologie

Příbuzenství a rodinné vazby pomáhají lidem definovat, kým ve vztahu k ostatním jsou, a chápat, jaké chování je od nich očekáváno. Příbuzenství a rodina tak ovlivňují téměř každý aspekt lidského života: například do velké míry určují, koho si (ne)vzít, kde bydlet, jak vychovávat děti či řešit spory a mnoho dalších věcí.
Aktivita se zaměřuje na různé podoby rodin, s žáky diskutujeme i o rozvodu, adopci, manželství a registrovaném partnerství.
Některé materiály, které jsou v rámci aktivity využívány, vznikly jako součást cyklu přednášek a seminářů Jak na sociologii, který pořádala MU Brno.
Aktivita také obsahuje PPT Daniela Prokopa postoje k LGBT komunitě. Lze ji s žáky projít na závěr celé lekce.

V rámci aktivity pracujeme s textem Senekovy Medeji, na kterém si demonstrujeme základní charakteristiky stoické filosofie. Diskutujeme o emocích hněv, vztek a jejich projevech formou agrese, zabýváme se teoriemi vzniku agrese (psychoanalytická teorie, teorie sociálního učení). Představujeme si přístupy pozitivní psychologie jako možnost prevence před silně nelibými emocemi.

Argumentace leží v srdci kritického myšlení. Cílem kritického myšlení ve zkratce je, abychom měli dobré důvody pro svá přesvědčení či přijímaná tvrzení. Důvody (premisy) pro tvrzení (závěry) vyjadřujeme právě ve formě argumentu. Žáci i ostatní lidé obecně mají však často obtíže argumenty pochopit a posoudit: co je vlastně tvrzeno, co jsou důvody, na kterých má tvrzení stát a zda důvody pro závěr jsou dobré a dostatečné.

Konfirmační zkreslení (z anglického „confirmation bias“) je pojem označující naši přirozenou tendenci selektivně se soustředit na fakta a argumenty, která jsou v souladu s naším názorem, a naopak ignorovat ty skutečnosti, které mu odporují.

Žáci by si měli z hodiny odnést základní pochopení toho, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy toto stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).
 

Žáci by si měli z hodiny odnést základní porozumění tomu, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy to stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).

Představujeme vám novou aktivitu IWitness v českém jazyce. Tato e-learningová aktivita zkoumá fenomén sociálně-psychologického jevu zvaného "apatický svědek" (angl. bystander effect).

Kterého slona si budete pamatovat? Nabízíme materiál k tématu paměť v angličtině. Prozatím...

Při výuce na téma osobnost patří k oblíbeným zpestřením hodin nějaký osobnostní test. Zaujetí, se kterým žáci čtou, jací vlastně jsou, patří k věku dospívání a je otázkou, jestli jim tuto radost brát. Proto text Pavla Kasíka o Forerově efektu ( viz odkazy) potěší možná spíše nás. Autor článku se s námi navíc podělil o metodiku, kterou využívá při výuce Forerova efektu na vysoké škole FSV UK v předmětu Věda v médiích, i o výsledky experimentu, který provedl TECHNET. Moc děkujeme!  

Zabijte dvě mouchy jednou ranou - efektivní učení a kritické zkoumání zdrojů v jednom.