Vzdělávací materiály

Transparency Internacional – Index vnímání korupce (Balíček Korupce)

Anotace:

Lekce žáky seznámí s indexem korupce, který každoročně vydává centrála TI v Berlíně. Zaměříme se na kritéria srovnání, možnost výpovědní hodnoty, následně na počet bodů, které získala ČR v roce 2023. I když lekce vychází z loňského indexu, není problém si každý rok aktualizovat data (viz https://www.transparency.cz/publikace-a-analyzy/), zpráva o indexu vychází začátkem roku na stránkách TI v češtině. Index nekopíruje současný stav, ale vychází z dat za uplynulý rok. Cílem aktivity je o korupci uvažovat ve větším měřítku, pomocí srovnání zjistit naše slabá místa, což zároveň znamená i možnost se inspirovat protikorupčními opatřeními ze zemích (s podobnou historií), kde fungují.

Pro potřeby lekce je důležité se vyznat v pojmech, které žákům vysvětlujeme v jiné lekci:
https://www.obcankari.cz/edukacni-material-zakladni-pojmy-korupce-transparentnost-stret-zajmu-balicek-korupce

Jak mohou občané kontrolovat mocné? (Balíček Korupce)

Žáci by měli znát základní pojmy, lze využít lekci: Pojmy: korupce, transparentnost, střet zájmů. Lekce, kterou jste si otevřeli vychází ze série videí  (sám autor videí je souhrnně nazval: Nová, moderní učebnice občanské výchovy pro aktivní občanskou veřejnost) a Průvodce aktivního občana svět(l)em lobbingu.  Ukazuje žákům nástroje, které jako občané máme při kontrole těch, kteří přímo nebo nepřímo ovlivňují kvalitu našich životů.

Základní pojmy: korupce, transparentnost, střet zájmů (Balíček Korupce)

V lekci si žáci díky sadě pracovních listů osvojí základní pojmy, se kterými je potřeba pracovat, chcete-li své žáky učit o korupci. Všechny pracovní listy překládají modelové situace, které žákům pomohou pojmy vnímat v situacích, se kterými souvisí.

 

Hranice práce

Anotace:

Prostřednictvím aktivity žáky seznámíme s pracovními podmínkami hůře placených profesí, jejich úkolem bude porovnat motivy z dokumentu Apoleny Rychlíkové a Wolkerových balad, metodika je primárně zamřena na přiblížení proletářské poezie, umělecké angažovanosti spisovatelů ve 20. letech 20. století s přesahem k současnosti.

Lekce je součástí vzdělávacího balíčku Chudoba, který vznikl ve spolupráci s Diakonií a se Zastoupením Evropské komise v Praze: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-vzdelavaci-balicek-chudoba

Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

Anotace:

Často zaznívá, že máme žáky připravovat na život v 21. století. Cítím v tom jisté opovržení dobou minulou. Přitom se můžeme učit o zítřku právě z ní. Zeptala jsem se ChatuGPT, jak by mi Descartovu metodickou skepsi vysvětlil na fenoménu DEEP FAKE. A ejhle:
Descartův přístup k poznání zdůrazňoval pochybování o všem, co není absolutně jisté, aby se dosáhlo pravdivého poznání. Aplikace Descartovy metodické skepse na fenomén deepfake by zahrnovala několik kroků:
1. Pochybování o autenticitě: V prvním kroku by Descartes možná pochyboval o autentičnosti jakéhokoli obrazového nebo audio materiálu, dokud by nebyly přítomny nesporné důkazy o jeho pravosti. To znamená, že by bylo zpochybněno vše, co by mohlo být uměle vytvořeno nebo modifikováno technologií deepfake.
2. Hledání nesporných důkazů: Descartes by hledal metody, jak odhalit DEEP FAKE. Mohlo by se jednat o analýzu jemných nedokonalostí v audiovizuálním materiálu nebo o využití technologií založených na umělé inteligenci, které dokážou rozpoznat nepřirozené vzorce v pohybech obličeje, v očích nebo v hlase.
3. Závěrečná verifikace: Jakmile by byly shromážděny důkazy, Descartes by pravděpodobně usiloval o jejich konečnou verifikaci skrze logickou analýzu a empirické ověření, aby bylo možné dosáhnout jasného a rozumného závěru o pravdivosti nebo falši daného materiálu.
4. Etické a filozofické implikace: Descartes by také zvažoval etické a filozofické důsledky existence a používání deepfake technologií. Zamýšlel by se nad tím, jak tyto technologie ovlivňují naše chápání pravdy a reality a jaké mají dopady na důvěru a autenticitu v digitálním věku.
Descartova metodika by tedy mohla poskytnout framework pro kritické myšlení o DEEP FAKE. a jeho dopadech na společnost, politiku a osobní identitu. Základní princip pochybování o všem, dokud není prokázáno opak, je v době DEEP FAKE technologií zvlášť relevantní, jelikož tyto technologie mohou zpochybnit naše tradiční chápání pravdivosti a reality.
No, v podstatě se v lekci nedozvíte nic jiného, ale je vytvořena tak, aby si na vše přišli žáci sami. Lekce vychází z projektu Josefa Šlerky: Testování hranic AI: Nevěřte tomu, co vidíte

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky