Čeština

Anotace:
Lekce je zaměřena na hlubší porozumění problematice korupce uvnitř policejních složek, konkrétně na příběh Heleny Khanové a Tomáše Gregora, kteří se podíleli na odhalení trestné činnosti Berdychova gangu a korupce mezi svými kolegy. Žáci budou mít možnost diskutovat o tématu, kriticky zhodnotit roli policie ve společnosti a zamyslet se nad významem odvahy a integrity. Dokumentární úryvky a diskuse jim pomohou pochopit složité morální otázky spojené s odhalováním korupce.Lekce pracuje s dokumentem Petry Nesvačilové Zákon Helena.

Cíle:
- Analyzovat příběh Heleny Khanové a Tomáše Gregora jako příklad odvahy a boje proti korupci, a inspirovat žáky k etickému uvažování.
- Rozvíjet schopnost kritického myšlení a posilovat uvědomění o společenských důsledcích korupce a o možnostech, jak ji eliminovat.
- Podpořit žáky v diskusi o významu spravedlnosti a ochoty čelit nespravedlnosti, přestože se jedná o složité osobní a profesní dilema.

Anotace:

V rámci této metodiky se žáci formou skupinové práce s pracovními listy seznámí s počátkem a postupným rozšiřováním Severoatlantické aliance a objasní smysl spojenectví jako takového, s ohledem na článek 5 Severoatlantické smlouvy. Žáci také vyhodnotí problémy spojené s financováním organizace a kvalitou některých jejích členů.

Cíle:
Seznámit se s přednostmi a limity NATO, rozpoznat klíčové informace z map a grafů

Autor: Jan Kubíček

Anotace:

Cílem této lekce je se podívat a Českou republiku jako na poskytovatele bezpečnosti a nikoli jen jako konzumenta. V rámci jednotlivých kroků se žáci podívají na dva typy misí, které naše armáda vykonává či vykonávala. Seznámí se s financováním armády a vlivem na státní rozpočet. Zhodnotí přínosy a ztráty naší alianční spolupráce.

Cíle:

Žáci se seznámí s úlohou AČR v rámci NATO a zhodnotí přínosy a ztráty, které tato spolupráce přináší. Jedním z cílů je také ukázat, že ČR není jen pouhým konzumentem bezpečnosti, ale také jejím poskytovatelem.

Autor: Jan Kubíček

Anotace:

Lekce se zaměřuje na působení našich vojáků v Afganistánu v rámci mise ISAF. Dokument Česká pomoc (2012) mapuje různé činnosti, na kterých se podílela Armáda ČR. Častým argumentem odpůrců či kritiků migrace je to, že bychom měli migraci řešit či eliminovat její příčiny ve státech, odkud vzniká. Jak takové řešení může vypadat a na jaké obtíže naráží?

Cíle:

Cílem této lekce je, aby žáci zhodnotili obtížnou práci našich vojáků v Afghánistánu a posoudili, s jakými obtížemi se tato mise potýkala.

Autor: Jan Kubíček

Anotace:

Lekce se zaměřuje na srovnání dvou významných filosofických přístupů k otázkám pravidel, morálních norem a jejich proměn v čase – Bergsonova dynamického pojetí morálky a Wittgensteinovy filosofie jazykových her. V kontextu aktuální debaty o manželství se žáci seznámí s tím, jakým způsobem se pravidla a normy formují a mění v průběhu času, a proč je důležité chápat jazyk i morální normy jako živé a vyvíjející se. Lekce propojuje otázky filosofie, sociologie a současné společenské debaty o manželství pro všechny. Lekce vychází z přednášky Dr. Pavla Arazima. 

Anotace:

Učíte literaturu na IB a potřebujete vysvětlit žákům různé podoby zla v literárních textech? Učíte sociologii a nechcete terminologii žákům jen diktovat, spíš byste rádi, aby si k pochopení definic v rámci kontextu došli sami? Máme pro vás řešení.
Lekce propojuje literární texty s různými definicemi zla od významných myslitelů jako Erich Fromm, Sigmund Freud, Robert K. Merton, Stanley Milgram a Hannah Arendtová. Zaměří se i na sociální patologie a otázku, zda je zlo vrozené, nebo je výsledkem prostředí, ve kterém člověk žije.

Cíle:

• Pochopit koncepty zla z perspektivy významných psychologů a sociologů.
• Schopnost analyzovat literární díla a rozpoznat různé projevy zla ve vztahu k charakterům a prostředí.
• Diskutovat otázku dědičnosti versus prostředí v kontextu vzniku zla.
• Rozvíjet kritické myšlení žáků pomocí interpretace literárních textů a propojení s teoriemi zla.

Anotace
Skupinová aktivita je inspirovaná přednáškou Martina Nodla (https://www.youtube.com/watch?v=EKMWBILTTeY), který z perspektivy historické antropologie vysvětluje, jak se městská společnost vyrovnávala s různými dobovými výzvami, krizemi a katastrofami. Cílem aktivity je ukázat, že starosti našich předků a ty naše současné se nijak zásadně neliší, měla by vést k vnímavosti vůči obecnímu prostoru a způsobu, jímž je spravován včetně přijetí vlastní spoluzodpovědnosti. Lekce byla pilotována v době voleb do krajských zastupitelstev a lze se od ní odpíchnout při vysvětlování rozdílu mezi státní správou a samosprávou nebo úřednictvem a volenými zástupci a přemýšlet, kdo, co a proč platí či neplatí a kdo za co může.

Anotace:

Žijeme ve svobodě? Co svoboda je? Tato lekce má za cíl podnítit u žáků zamyšlení nad podobou politické svobody, tak aby je nasměrovala k odpovědnosti za její uchování. Lekce vychází z přednášky  “Politická filosofie - spravedlnost, svoboda, rovnost” Hany Fořtové z Filosofického ústavu AV ČR.

Cíl:
Proč by měli žáci mít zájem účastnit se této lekce:
● uvědomíme si, odkud pramení naše představa politických svobod
● budeme umět reagovat na názor, že žijeme v novodobé totalitě
● možná přijmeme větší odpovědnost za svou svobodu
● bude písnička

Anotace:

V lekci se žáci seznámí s rolí nimésis, parrésie a cenzury v počátcích politického divadla. Ničeho se nebojte, s termíny se pracuje se znalostí cílové skupiny (od 7.- 8. třídy ZŠ). Prostřednictvím komentářů dvou významných antických filosofů, Platóna a Aristotela, žáci diskutují, jaký význam mohlo mít divadlo ve starověkém Řecku a jak se vliv politického divadla promítá i do současnosti, včetně moderní kinematografie. Debata o roli umění ve společnosti, o jeho schopnosti vzdělávat i manipulovat, se vede dodnes, což činí tyto otázky stále aktuálními. Lekce vznikla na základě přednášky Dr. Aleny Sarkissian z Kabinetu pro klasická studia Filosofického ústavu AV ČR, oddělení antické kultury a její recepce.