Mediální výchova

RVP: ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI: sociální fenomény a procesy – rodina, práce, masmédia, životní prostředí; sociální deviace,sociální problémy (nezaměstnanost, kriminalita, extremismus)

Žákům lekce představí sociální kreditní systém, jehož zaváděcí verze nyní probíhá ve vybraných oblastech Číny. Diskutujeme o formách sběru dat, které jsou následně využívány k hodnocení občanů.

Aktivitu lze využít v hodinách: mediální výchovy, ICT, sociologie a politologie, etika.

Lekce žáky zasvětí do manipulační techniky s videem zvané deep fake. Ukazujeme si, na základě čeho deep fake vzniklo, a pojmenováváme způsoby zneužití. Představujeme možné postupy, jak se manipulaci způsobené falešným videem bránit. Ukazujeme si i jiná využití technologie, která stojí za deep fake. Nově přidáváme video LENKY HÁMOŠOVÉ: Obraz versus osobní data - Syntetická média a vizuální nejistota.

Anotace:
Připravená výuková hodina se zaměřuje na fungování Evropské unie a její slabé a silné stránky. Informační část v podobě prezentace zjednodušeně popisuje způsob tvorby legislativy v rámci EU a uvádí, v jakých oblastech EU může ovlivňovat české zákony. V rámci následné aktivity se žáci seznamují s výroky o EU, které si ověřují. Prostřednictvím těchto výroků se seznamují s názory přívrženců i odpůrců členství v Evropské unii a vytvářejí argumenty pro i proti.

Klíčová slova:

Argumentace leží v srdci kritického myšlení. Cílem kritického myšlení ve zkratce je, abychom měli dobré důvody pro svá přesvědčení či přijímaná tvrzení. Důvody (premisy) pro tvrzení (závěry) vyjadřujeme právě ve formě argumentu. Žáci i ostatní lidé obecně mají však často obtíže argumenty pochopit a posoudit: co je vlastně tvrzeno, co jsou důvody, na kterých má tvrzení stát a zda důvody pro závěr jsou dobré a dostatečné.

Konfirmační zkreslení (z anglického „confirmation bias“) je pojem označující naši přirozenou tendenci selektivně se soustředit na fakta a argumenty, která jsou v souladu s naším názorem, a naopak ignorovat ty skutečnosti, které mu odporují.

Žáci prostřednictvím aktivity rozebírají článek Apoleny Rychlíkové, který se zabývá analýzou situace utonutí dvou vietnamských chlapců. Vyjadřují se k zobecňujícím hodnotícím soudům autorky, k relevanci užitých zdrojů. Aktivita může navazovat na aktivitu Stereotypy.

Občankáři vytvořili vzdělávací materiál k dokumentu Mečiar.

Aktivita pracuje s dokumentem Terezy Nvotové Mečiar. Žáci v rámci pracovního listu vyhledávají známé politické kauzy spojené s oblíbenými politiky. Diskutujeme s žáky, co ovlivňuje naše rozhodování.

Po aktivitě následuje návštěva kina, pokud máte o projekci zájem, ozvěte se Michalu Hlaváčovi z Asociace českých filmových klubů: (+420) 720 590 984 ; michal.hlavac@acfk.cz

V rámci aktivity budou žáci diskutovat o pojmech cenzura a autocenzura. Aktivita se zaměří na podoby cenzury a autocenzury v tištěných médiích od normalizace po současnost. Žáci prezentují své postoje k profesi novináře obecně. Formou skupinové práce vytváří vlastní etický kodex pro novináře. Žáci by měli mít povědomí o událostech během pražského jara a době následující.

Aktivita propojuje obohacení slovní zásoby s významnými společenskými událostmi. Žáci se učí, že i slovní zásoba se vyvíjí dle aktuálních potřeb. Některé neologismy vzdorují času a přetrvají pro příští generace, jiná se stávají okazionalizmy.