Mediální výchova

Milí učitelé, otevřeli jste si balíček, který jsme dávali dohromady přes půl roku. Nápad vznikl z potřeby přiblížit žákům fungování politických systémů v jiných zemích. Stále nám v mediálním prostoru chybí více zahraničního zpravodajství. Tuzemské problémy jsou jistě důležité, ale mají své přes hraniční, popřípadě mezinárodní kontexty. Jak moudře Bible praví: „Jak to, že vidíš třísku v oku svého bratra, ale trám ve vlastním oku nepozoruješ?“ (Mt 7,3)... aneb Někdy se příčiny, následky a řešení hledají líp na něčem, co se nás bezprostředně netýká.
Vybrali jsem pro Vás země: Slovensko, Polsko, Bělorusko.
Země, které se od sebe liší historií i současností a v budoucnu je pravděpodobné, že se jejich vývoj bude oddalovat ještě více. Přesto jsou to země, kde můžeme sledovat
jevy, které známe buď z naší minulosti, současnosti a kterým by bylo dobré se vyhnout. Přes příběhy novinářů, novin nebo televizních stanic vám prostřednictvím přednášek a lekcí ukážeme, o které jevy jde. Můžete se těšit na přednášku Petera Bárdyho (šéfa Jána Kuciaka), Andreje Poleščuka, Dany Drábové nebo např. Vítka Dostála z Asociace pro mezinárodní otázky).
Lekce jsou vytvářené tak, že je zvládne použít i učitel/ka, který/á nemá hluboké politicko-historické znalosti o jednotlivé zemi. A nebojte, v přednášce najdete vše, co byste potřebovali k diskuzi s žáky. K přednáškám, jak již bývá naším dobrým zvykem, jsme pro Vás vytvořili autorské lekce přímo do hodin, které si můžete jakkoliv upravit, popřípadě použít jen část, text,
ukázku, prezentaci. Jedná se vždy o aktuální vstupy do politických situací jednotlivých zemí skrze optiku médií, v přednášce vždy dostanete i historický kontext. Na konci kapitol i publikace
najdete linky na starší lekce, popřípadě přednášky se souvisejícím tématem. Závěr věnujeme starším lekcím a přednáškám týkajících se našeho mediálního
prostoru, balíček obsahuje i lekce k Ukrajině, které vytvořili naši zkušení didaktici, spojujícím motivem budou opět média.
 

Pokud Vám naše činnost dává smysl, prosím podpořte nás:
https://www.obcankari.cz/podporte-nas

Lekce je součástí vznikajícího balíčku Být novinářem v ... ZDE

Myšlenka celé publikace je ukázat skrze příběhy novinářů, novin, televizních stanic stav celého politického systému vybraných zemích (Slovensko, Polsko a Bělorusko), zároveň reakci občanské společnosti a v případě Běloruska i represivních složek. Lekce, kterou jste si otevřeli, se zabývá Polskem. Stalo se naším dobrým zvykem k lekcím vždy dávat i přednášky, protože veříme, že dobrý učitel/ka, je vzdělaný/á učitel, který/á se snaží znát a chápat. K Polsku máme hned 3 přednášky, všechny s Vítkem Dostálem. (2 kratší pro ty z vás, kteří mají méně času a pak jedna delší pro ty, co jezdí do školy např. vlakem). 

Anotace lekce (autor Jan Kubíček):

Cílem této lekce si uvědomit vztah právního státu a jeho odraz na mediální scéně, v tomto případě v Polsku. Polská společnost je hluboce názorově rozdělená v mnoha oblastech, což se právě na mediální scéně projevuje. Zároveň tato lekce ukazuje tlak, který vládní strana dokáže vyvinou na média a ovlivnit tak oběh a rámování některých informací.

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace lekce: 
Nebaví Vás hodiny, kdy musíte mluvit pouze vy? Máme pro vás lekci, která je celá postavená tak, že diskutují pouze žáci mezi sebou. Učí se zásady dialogu, který není dobré brát jako souboj, ačkoli i tento prvek je v něm přítomen. Důraz je kladen na schopnost ujasnit si, proč zastávám stanovisko, které zastávám, a zároveň snaha pochopit argumenty protistrany, se kterými ovšem nemusím souhlasit. Nesouhlas ale vyjadřuji pomocí argumentu, nikoli argumentačního faulu. Lekce žáky učí diskutovat, což může být prevence proti šikaně i různým druhům nenávistných projevů. Pracovní list je vytvořen na základě přednášky (viz výše), když si ji pustíte, budete krásně vědět, jak reagovat na dotazy žáků. Pokud máte málo času, můžete použít pouze pracovní list, ale doporučujeme změnit otázky, aby byly pro žáky jednodušší. Např. Je lepší Sparta, nebo Slávie? Havel, nebo Klaus? Nějaké jasně konfrontační otázky, u kterých předpokládáme, že i části třídy budou jedno. Vy znáte svou třídu, víte, které otázky v ní rezonují. Důležitá je role rozhodčího, můžete ho nazvat i jako mediátora. Od učitelů jsme dostali zpětnou vazbu, že by mohlo být zajímavé, kdyby si žáci rozhovor nahrávali a mohli si ho následně analyzovat i doma v klidu.