Zahrajte si se studenty divadelní hru, aby pochopili hru jazykovou! Mezipředmětové vztahy par excellence!
Eugène Ionesco, francouzský dramatik rumunského původu, autor Nosorožce, Židlí i Plešaté zpěvačky, ve svém skeči s názvem L´Appel krásně ilustruje Wittgensteinovo tvrzení, že význam jazyka je vždycky vázán na pravidla jazykové hry. Jak Wittgenstein vysvětluje ve svých Filozofických zkoumáních, existuje spousta her a každá hra má svá vlastní pravidla. K nedorozumění obyčejně dochází, když je výrok z jedné jazykové hry interpretován podle pravidel jiné jazykové hry.
Obsah skeče, který lze přeložit jako Docházka, je následující: učitel na začátku hodiny provádí kontrolu docházky. Ptá se chlapce, jak se jmenuje. Chlapec říká, že Jean-Marie. Učitel ho chválí, říká, že to je správně, že to je správná odpověď. Pak se ptá dívky Marie-Jeanne na stejnou otázku. Marie-Jeanne dává v hodinách pozor, ví, že správná odpověď na otázku Jak se jmenuješ? je Jean-Marie. Vždyť to právě před chvílí potvrdil pan učitel, když Jeana-Mariho za tuto odpověď pochválil. Tak Marie-Jeanne odpoví, že se jmenuje Jean-Marie, a za stejnou odpověď čeká stejnou pochvalu jako spolužák. Její odpověď je však učitelem označena jako chybná. Je na ni zasedlý???
Pokud se jednoho žáka zeptám, jak se jmenuje nejvyšší hora Evropy, a on mi odpoví, že Mont Blanc, a já tuto odpověď označím jako správnou (Francouzi jako nejvyšší horu Evropy označují Elbrus), tak když poté položím stejný dotaz komukoli jinému, bude správná odpověď stejná jako poprvé - Mont Blanc. Nebo ne?
V příloze naleznete originál Ionescova textu ve francouzštině. Protože se mi nepodařilo dohledat český překlad (možná ani neexistuje), nabízím překlady žáků Gymnázia Hladnov v Ostravě.
V odkazech naleznete text Jardy Peregrina "Wittgenstein a pravidla našich jazykových her" a odkaz CSFD na film Dereka Jarmana "Wittgenstein" (podívejte se na recenze uživatelů). Doporučuji také seznámit se přímo s Wittgensteinovou knihou Filozofická zkoumání.