Zahrajte si se studenty divadelní hru, aby pochopili hru jazykovou! Mezipředmětové vztahy par excellence!
Eugène Ionesco, francouzský dramatik rumunského původu, autor Nosorožce, Židlí i Plešaté zpěvačky, ve svém skeči s názvem L´Appel krásně ilustruje Wittgensteinovo tvrzení, že význam jazyka je vždycky vázán na pravidla jazykové hry. Jak Wittgenstein vysvětluje ve svých Filozofických zkoumáních, existuje spousta her a každá hra má svá vlastní pravidla. K nedorozumění obyčejně dochází, když je výrok z jedné jazykové hry interpretován podle pravidel jiné jazykové hry.
Obsah skeče, který lze přeložit jako Docházka, je následující: učitel na začátku hodiny provádí kontrolu docházky. Ptá se chlapce, jak se jmenuje. Chlapec říká, že Jean-Marie. Učitel ho chválí, říká, že to je správně, že to je správná odpověď. Pak se ptá dívky Marie-Jeanne na stejnou otázku. Marie-Jeanne dává v hodinách pozor, ví, že správná odpověď na otázku Jak se jmenuješ? je Jean-Marie. Vždyť to právě před chvílí potvrdil pan učitel, když Jeana-Mariho za tuto odpověď pochválil. Tak Marie-Jeanne odpoví, že se jmenuje Jean-Marie, a za stejnou odpověď čeká stejnou pochvalu jako spolužák. Její odpověď je však učitelem označena jako chybná. Je na ni zasedlý???
Pokud se jednoho žáka zeptám, jak se jmenuje nejvyšší hora Evropy, a on mi odpoví, že Mont Blanc, a já tuto odpověď označím jako správnou (Francouzi jako nejvyšší horu Evropy označují Elbrus), tak když poté položím stejný dotaz komukoli jinému, bude správná odpověď stejná jako poprvé - Mont Blanc. Nebo ne?
V příloze naleznete originál Ionescova textu ve francouzštině. Protože se mi nepodařilo dohledat český překlad (možná ani neexistuje), nabízím překlady žáků Gymnázia Hladnov v Ostravě.
V odkazech naleznete text Jardy Peregrina "Wittgenstein a pravidla našich jazykových her" a odkaz CSFD na film Dereka Jarmana "Wittgenstein" (podívejte se na recenze uživatelů). Doporučuji také seznámit se přímo s Wittgensteinovou knihou Filozofická zkoumání.
DOCHÁZKA
E. IONESCO
překlad Kateřina Pavlíčková, Gymnázium Hladnov, Ostrava
Postavy: PHILLIPE, profesor
MARIE-JEANNE a JEAN-MARIE, studenti
PHILLIPE: Dobrý den, pánové; dobrý den, dámy. Neodpovídáte? Tak my neodpovídáme. Proč neodpovídáte? Tak odpovězte. Ach, je příliš brzy, studenti tu ještě nejsou.
Á! Slyším jejich kroky na chodbě. Přicházejí. Tady jsou. Otevřete dveře. Vejděte. Zavřete dveře. Postupujte. Posaďte se. Ticho. Udělám docházku: Jean-Marie.
JEAN-MARIE: Přítomen.
PHILLIPE: Řekněte mi, Jean-Marie, jak se jmenujete?
JEAN-MARIE: Jmenuji se Jean-Marie.
PHILLIPE: Správně. Rozumíte mi. Jste inteligentní chlapec. Marie-Jeanne.
MARIE-JEANNE: Přítomna.
PHILLIPE: Řekněte mi, Marie-Jeanne, jak se jmenujete?
MARIE-JEANNE: Jmenuji se Jean-Marie.
PHILLIPE: Nerozumíte. To je špatně. Mýlíte se. Dávejte pozor, Marie-Jeanne: Řekněte mi, jak se jmenujete?
MARIE-JEANNE: Jmenuji se Marie-Jeanne.
PHILLIPE: To je lepší. Nenechte se zmást. To pro dnešek stačí. Vstávejte. Běžte. Jděte jíst.
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.