Střední škola

Konfirmační zkreslení (z anglického „confirmation bias“) je pojem označující naši přirozenou tendenci selektivně se soustředit na fakta a argumenty, která jsou v souladu s naším názorem, a naopak ignorovat ty skutečnosti, které mu odporují.

Žáci by si měli z hodiny odnést základní pochopení toho, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy toto stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).
 

Žáci by si měli z hodiny odnést základní porozumění tomu, že pomocí schémat a konvencí si usnadňujeme porozumění jinak nesmírně komplexnímu sociálnímu prostředí, jak zároveň naplňování těchto schémat vynucujeme za účelem toho, aby prostředí bylo předvídatelnější a jak skrze vědomí si těchto kognitivních mechanismů můžeme být citlivější na situace, kdy to stereotypizování může být na škodu (ať už nám nebo někomu jinému).

Žáci prostřednictvím aktivity rozebírají článek Apoleny Rychlíkové, který se zabývá analýzou situace utonutí dvou vietnamských chlapců. Vyjadřují se k zobecňujícím hodnotícím soudům autorky, k relevanci užitých zdrojů. Aktivita může navazovat na aktivitu Stereotypy.

Aktivita se zaměřuje na proměny vnímání odkazu Jana Husa v druhé polovině 20. století. Žáci by měli mít základní povědomí o probírané době. Rozebírají se filmové ukázky, písničky i fotografie. Aktivita pracuje s dokumenty ČT. Aktivita vyžaduje, aby učitel doplňoval jednotlivé slajdy výkladem. Je možné si PPT zkrátit dle časových možností.

Klíčová slova:

propaganda, Jan Hus, druhý život

Průřezová témata:

Mediální výchova, výchova demokratického občana

Doporučený věk:

13 +

Občankáři vytvořili vzdělávací materiál k dokumentu Mečiar.

Aktivita pracuje s dokumentem Terezy Nvotové Mečiar. Žáci v rámci pracovního listu vyhledávají známé politické kauzy spojené s oblíbenými politiky. Diskutujeme s žáky, co ovlivňuje naše rozhodování.

Po aktivitě následuje návštěva kina, pokud máte o projekci zájem, ozvěte se Michalu Hlaváčovi z Asociace českých filmových klubů: (+420) 720 590 984 ; michal.hlavac@acfk.cz

Na základě analýzy divadelního představení Ivánku, kamaráde… žáci pojmenovávají jednotlivé vrstvy slovní zásoby, zaměřovat se budeme hlavně na argotickou mluvu. Přiblížíme si korupční kauzy z fotbalového prostředí a způsob, jakým ovlivnily slovní zásobu češtiny.
Argot reaguje na povahu zločinu, aktivita ukazuje, že argotická funkce slov jde napříč společenským žebříčkem.

V rámci aktivity budou žáci diskutovat o pojmech cenzura a autocenzura. Aktivita se zaměří na podoby cenzury a autocenzury v tištěných médiích od normalizace po současnost. Žáci prezentují své postoje k profesi novináře obecně. Formou skupinové práce vytváří vlastní etický kodex pro novináře. Žáci by měli mít povědomí o událostech během pražského jara a době následující.

Aktivita propojuje obohacení slovní zásoby s významnými společenskými událostmi. Žáci se učí, že i slovní zásoba se vyvíjí dle aktuálních potřeb. Některé neologismy vzdorují času a přetrvají pro příští generace, jiná se stávají okazionalizmy.

Metoda CLIL znamená, že se při výuce nějakého předmětu zároveň rozvíjí znalost cizího jazyka a zabíjí se tak dvě mouchy jednou ranou. Nabízíme připravenou lekci na Ústavu ČR.