Distanční vzdělávání

Akademie věd 2:

Nyní se podruhé setkávají naši lektoři s odborníky z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, aby vám přinesli aktuální (popřípadě aktualizované) a odborně garantované přednášky, ze kterých vznikají lekce do hodin občanské výchovy a základů společenských věd, samozřejmě lze je využít i v jiných předmětech. Vše je na zvážení učitele, který si může převzít pouze lekci nebo její část, ale pokud by chtěl jít do hodin argumentačně vybaven, doporučujeme zhlédnout příspěvky našich předních filosofů.

Anotace:
Lekce žáky vede k zamyšlení nad hodnotami, které reprezentují vybraní (sledovaní)influenceři. Zároveň žáci pojmenovávají, jaké stavy (emoce) si pořízením nových věcí chtějí navodit a zda jich nejde dosáhnout jinak. Žáci se závěrem baví o tom, co dělá člověka naplněného a spokojeného.

Anotace: Aktivita založená na sarkastické básni Williama Burroughse ukazuje, jak může být umění, konkrétně poezie způsobem politického vyjádření a take způsobem, jak formulovat a uvolnit frustraci. Žáci báseň interpretují a poté píší svou vlastní variant, mohou se inspirovat také Ferlinghettiho Svět je báječné místo k narození nebo Ginsbergovým Ano, a je to beznadějné. Výsledné texty mohou být osobně velmi naléhavé, doporučujeme proto věnovat pozornost případným znepokojivým signálům, jež mohou obsahovat.

Anotace:

Tzv. umělá inteligence a její využití se dříve či později stane předmětem politických debat i politického boje. V aktivitě vhodné do hodin politologie, ale i literatury žáci pracují s veřejnou sebeprezentací politických stran (aktuální parlamentní a tři mimoparlamentní, ale výrazně profilované) a na jejím základě přemýšlejí o tam, jak deklarované principy a hodnoty plus snaha o získání a udržení voličských hlasů ovlivní v budoucnu reakce politiků na zásadní technologickou změnu. A je to dost legrace.

Lekce vznikla na základě přednášky Davida Grudla: Kdopak by se AI bál?

Anotace:

Žáci se seznámí s argumenty dvou protistran v procesu digitalizace služeb veřejné správy. Lekce žáky blíže seznámí i se službami veřejné správy. V lekci se jedná o proces povinné digitalizace služeb veřejné správy, upozorníme, že nic takového se u nás neděje (i když s malými výjimkami, např. daňové přiznání firem). Cílem je vystavěn argument a umět pracovat s argumentem protistrany formou dialogu.

Anotace:
V ní roste květ i strom, nevidíš ji, když je sníh a mráz. Pevně drží pod nohama tvýma, co je to, co skrývá život v tisících tvarech pod sebou a nade mnou?

Tuto lekci otevírá hádanka umělé inteligence. Když si na ni odpovíte, vyvstane vám možná hádanka nová. Proč se zabývat zemědělskou půdou v občance?

Zemědělská půda hraje zásadní roli v ekologických, ekonomických a sociálních aspektech společnosti. Samozřejmě. Pochází z ní přece většina naší potravy. Nemá ale jen ekonomický význam. Vlastnictví půdy a její degradace jsou často spojeny s politickými a sociálními otázkami. Také problémy, jako je ztráta biologické rozmanitosti, změna klimatu a potravinová bezpečnost, jsou globálními výzvami. I proto bychom o půdě měli něco vědět.

Žáci se dozví o výrobních faktorech. Pak trochu obecných informací o zemědělské půdě (zábavně). Důležitější ale je, že zjistí, jak je to se stavem půdy v České republice a jak to souvisí s vlastnickou strukturou. A cíl toho všeho je zamyšlení nad rolí státu a osobní odpovědnosti. Dejte této lekci šanci:)

Lekce vychází z přednášky: Karolína Menclová: Podívej se pod nohy

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Hany Fořtové, Politická filosofie: je nezbytná donucující moc, aby něco bylo skutečně „mé"? , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Žáci v rámci hry sestavují pravidla/zákony, které jim pomohou ochránit, co je jejich vlastnictví. V závěru se seznamují s pojetím vlastnictví u Locka a Rousseaua v rámci teorie společenské smlouvy. Následně dle vzoru jednoho z filosofů vytvoří vlastní svět se svými pravidly. Lekce je vhodná do hodin filosofie, ale i literatury k tématu osvícenství.

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Pavla Arazima, Filosofie jazyka a konspirační teorie, kterou naleznete v odkazu.

Anotace (+ cíle):

V rámci lekce si žáci propojí praktiky místní radikalizační scény s mechanismy ve bývalém východním Německu v rámci neonacistické scény, o které vypráví kniha Moje vlast – Proč jsem byl neonacistou (Ch. E. Weißgerber).
Lekce nesleduje českou neonacistickou scénu jako spíše techniky manipulace, které vedou k radikalizaci lidí napříč ideologiemi. Zaměříme se na snahu přizpůsobovat si historii aneb Vždy v historii lze najít sporné místo, které poslouží jako legitimizace nesouhlasných postojů k oficiální politice daného státu, neuznání jeho legitimity a jeho zákonů. V rámci lekce si ukážeme, že lidé, kteří dnes tyto porušují zákon se rádi zaklínají tím, že jsou odsuzováni za své politické přesvědčení, neostýchají se srovnávat s Havlem nebo Horákovou.