Vzdělávací balíček

Anotace:

Lekce si klade za cíl zamyslet se společně s žáky nad rozdělením na drogy legální a nelegální. Zda výše uvedené dělení odráží škodlivost následků jednotlivých drog. Nejvíce se zaměříme na alkohol, který je přirozenou součástí lidské kultury již po 1000 let. Je společensky tolerován, přestože způsobuje stejné psychické onemocnění závislostí jako drogy nelegální. Co vlastně hranice mezi legalitou a nelegalitou odráží? Lekce si neklade za cíl legalizovat jakoukoli návykovou látku, spíše vede k zamyšlení, zda fakt, že je něco povolené znamená, že je to bezpečnější.

Doporučujeme si do školy na program prevence objednat odborníky. Lekce neslouží jako náhražka preventivního programu, pouze se snaží téma otevřít. Účinná prevence je dlouhodobá a promyšlená prevence.

Lekce vychází z přednášky Jakuba Drápala, který vystudoval kriminologii na Cambridge a dnes se zabývá tresty a trestní politikou.
Často zažíváme zhrození nad výší nějakého trestu nebo naopak na dostatečném nepotrestání nějakého druhu chování. Zaplní se titulní stránky, u piva je co řešit a lidé cítí, že prožívají spravedlivé rozhořčení. Jenže je tohle ta debata, kterou máme vést, tzn. hádat se pouze o výši trestu? Nedlužíme si taky debatu, kde budou padat následující otázky:
Jak jsou školeni soudci při ukládání trestů?
Proč jsou u nás tak velké rozdíly v rozsudcích za stejné trestné činy mezi jednotlivými soudci? Proč se někdy uděluje za stejný trestný čin podmíněný a jindy nepodmíněný trest? Jak pracovat s trestní minulostí? Jak pracovat s vězni ve výkonu trestu? Jaké mít nároky na bachaře? Jak systémově efektivně pomáhat vězňům (ve vězení i po propuštění), aby se nám nevraceli do výkonu trestu? Jak uvažovat o účelu trestu? Jak získávat data k měření efektivity trestu?

Anotace:

Aktivitu doporučujeme realizovat ve vyšších ročnících střední školy a v kolektivu, kde víme, že žáky téma nerozhodí. Lekce je o dětech, které zůstávají doma, když jeden z rodičů nastupuje do výkonu trestu. Přesná čísla nemáme, ale podle Gabriely Slovákové (viz níže) by se mohlo jednat o 30 – 40 000 dětí. Jak se děti cítí? Co jim může pomoc? Opět téma, na kterém se lze naučit mnoho klíčových pojmů psychologie a sociologie.
Žáci vytváří informační plakát pro rodiče i děti, kterých se problém týká.

Anotace:

Lekce vznikla na základě přednášky Jany Smiggels Kavkové a příběhu Katky z RUBIKON Centra, které pomáhá lidem s trestní minulostí. Žáci jsou prostřednictvím lekce postaveni před otázku nakolik zohledňovat u uchazečů o práci trestní minulost. Dozví se, že v rámci přijímacích pohovorů mohou být požádáni nebo požádat o výpis trestního rejstříku pouze v případě, že informace o bezúhonnosti má přímou souvislost s charakterem pracovní činnost.

I kdyby se bohatý svět uskrovnil na nejvyšší míru, stále je tady svět chudý. Abychom zajistili důstojné podmínky k životu strádajícím, potřebujeme hospodářský růst. Protože každý si zaslouží důstojné přístřeší, důstojné materiální zázemí a přiměřenou zdravotní péči. V ekonomii tvorbu těchto statků nazýváme hospodářský růst.

Chceme-li vyrábět věci, potřebujeme energie. Spousta lidí toho bohužel moc nemá, takže potřebuje hodně věcí, hodně energie. Válkou sužované země se nemohou dočkat, až začnou stavět domy, cesty.
K výrobě věcí potřebujeme energie. Hospodářský růst stojí převážně na energiích, jejichž přeměna však způsobuje stále další a další produkci CO2, tedy příčinu dalšího a dalšího oteplování planety.
Populace planety roste. Každý potřebuje jíst, bydlet. Každé auto, každý zubní kartáček i rohlík znamená přeměnu energie, tedy další  CO2. A další vytěžování zdrojů půdy, další kontaminaci zdrojů vody, další odpad.

Lze růst a zároveň jako lidstvo na Zemi přežít?

V lekci se seznámíme se základními pojmy, které bychom měli dobře znát: co je hospodářský růst, co znamená nerůst, co je hnutí nerůst, co je doughnutová ekonomika, cirkulární ekonomika, decoupling.

Akademie věd 2:

Nyní se podruhé setkávají naši lektoři s odborníky z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, aby vám přinesli aktuální (popřípadě aktualizované) a odborně garantované přednášky, ze kterých vznikají lekce do hodin občanské výchovy a základů společenských věd, samozřejmě lze je využít i v jiných předmětech. Vše je na zvážení učitele, který si může převzít pouze lekci nebo její část, ale pokud by chtěl jít do hodin argumentačně vybaven, doporučujeme zhlédnout příspěvky našich předních filosofů.

Anotace:

Aktivita vychází z přednášky Davida Stulíka: https://www.youtube.com/watch?v=xGR2J5YQagc, která je o způsobech, jak Ruská federace vede své vlivové operace, popřípadě jak současné války využívají populističtí politici. Aktivita pracuje s dezinformacemi cílené na ústavní činitele, novináře a další vlivné osobnosti. Žáci se mohou seznámit s výsledky výzkumu Českého rozhlasu Společnost nedůvěry aneb Zjištění, že největší tendenci tíhnutí k dezinformacím mají lidé, kteří nevěří v systém jako takový. V pracovním listu žákům představíme výzkum Splečnost nedůvěry od Českého rozhlasu.

Je součástí připravovaného balíčku Šepoty a výkřiky.

Vážení učitelé,
dnešní doba nám přináší nejen výzvy, ale i příležitosti, které mohou změnit způsob, jakým žijeme, pracujeme a budujeme naši demokratickou společnost. Demokracie, soubor cenných hodnot, který máme tu čest chránit a předávat našim žákům. Digitalizace a umělá inteligence otevírají nové možnosti a otázky, které byly dosud nepředstavitelné. Moderní technologie přinášejí nejen nové formy komunikace, ale také výzvy v oblasti ochrany osobních údajů, kybernetické bezpečnosti a ekonomického vlivu nadnárodních korporací. Máme povinnost naučit naše žáky, jak těchto nástrojů využívat pro dobro všech, a zároveň, jak se jim bránit v situacích, které by mohly narušit naši demokratickou stabilitu. Při pohledu na nové technologie bychom však neměli ztratit z dohledu to, co jsme
již získali a co tvoří základ naší demokracie. Půda, na které stojíme. Musíme si být vědomi jejího významu a zachovat ji pro budoucí generace. Zároveň bychom neměli opomíjet naši samosprávu, která hraje klíčovou roli v demokratickém rozhodovacím procesu. Je naší povinností chránit a podporovat tuto formu místní správy, která umožňuje občanům ovlivňovat události ve svých komunitách. Stejně tak nesmíme opomenout státní správu, která má významný vliv na naši společnost a spravedlivý chod demokratického systému. Je třeba dbát na transparentnost, efektivitu a odpovědnost ve státní správě, aby demokracie mohla dobře fungovat.
Sborník lekcí a videí, který máte v rukou, vám má sloužit jako nástroj, jak téma přiblížit vašim žákům. Demokracie není statickým systémem; je to živý proces, který
vyžaduje neustálou pozornost a úsilí.

Milí učitelé, milé učitelky, právě jste si otevřeli balíček, který se věnuje právnímu státu. Sousloví právní stát se poslední dobou v médiích objevuje stále častěji. Udržování právního státu je základem možnosti setrvat ve společenství EU. Také se ptáte, co je jeho obsahem? Jaké jsou základní podmínky fungování právního státu? My jsme se v rámci našeho nového balíčku pokusili hledat odpovědi. Nenechte se mýlit, nečeká vás pouze kritika států V4, ale například přednáška Ladislava Cabady se kouká na téma optikou všech států EU.
Následně se naše lekce i přednášky (Vít Dostál, Pavlína Janebová - AMO) věnují Polsku a Maďarsku. Součástí balíčku je i překlad výroční zprávy stavu právního státu v rámci zemí EU, dokumentu, který každoročně vydává Evropská komise.