Publikace vznikla v rámci projektu O leperiben (romsky „vzpomínka“) / Paměť romských dělníků. Najdete v ní čtyři výukové lekce, které můžete bez dalších úprav či rozsáhlé přípravy použít při výuce v posledních ročnících základních škol a na středních školách, ale také na tematických táborech či nejrůznějších seminářích. Těm, kteří se chtějí dozvědět něco o východiscích lekcí a o projektu, ze kterého materiály vycházejí, je určen tento krátký úvod.
Lekce jsou různorodé jak rozsahem a využitím metod, tak i rukopisem jednotlivých autorek. Společné je však téma vzpomínání, rodinné historie, objevování a pojmenovávání hodnot ve vyprávění, nahlížení nejen do osobní historie.
Na různé úrovni náročnosti všechny lekce sledují stejné vzdělávací cíle. Vycházíme z představy vzdělávání, jak je zakotvena v rámcových vzdělávacích plánech Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Kromě obsahů lekcí jsou stejně důležité i použité didaktické postupy, které mají rozvíjet klíčové kompetence, zde především kompetence komunikační a občanské. Kromě výkladu často pracují studenti i žáci s texty, fotografiemi či audionahrávkami, a to samostatně nebo ve skupinách.
Lekce lze využít v různých vyučovacích předmětech. Nabízí se zde dějepisné lekce akcentující téma sociálních změn v Československu po druhé světové válce. Můžete je také použít do zeměpisných hodin, obsahují téma Československého místopisu a rozdílu mezi životem a ekonomikou na slovenské vesnici a v českých městech. Důležitými tématy, kterých se lekce dotýkají, jsou ale také občanská různost, tolerance a soužití, a můžete je proto zařadit i do hodin občanské či rodinné výchovy. Pro pokročilejší žáky a studenty humanitně zaměřených škol můžete zařadit ukázku romského etnoklektu češtiny. Nabízí se však také tyto předměty spojit, nejvýrazněji z lekcí vystupuje téma multikulturality, které je v rámcových vzdělávacích tématech zařazeno jako průřezové pro všechny vzdělávací cykly.
Všechny lekce v různé míře představují příběhy Romů v Československu po druhé světové válce, rozdílné kulturní prostředí, ze kterého přišli, a jejich hledání místa ve většinové společnosti skrze práci v průmyslu a službách. Osudy, které se staly dostupné díky projektu Leperiben, většinou zahrnují časté stěhování a osobní zvraty, pořád to jsou ale „příběhy obyčejných lidí“. Naši vypravěči mluví o podobných věcech, které zažívají dnešní mladí lidé a jejich rodiny, ale také senioři, jakkoli se změnily historické kulisy. Lekce tedy nemají primárně popsat, jak je život Romů jiný a specifický, ale v čem jsou příběhy našich pamětníků obecně lidské.
Jako přednost našich lekcí ve srovnání s dostupnými vzdělávacími materiály vidíme, že příběhy konkrétních pamětníků mají výrazný emoční náboj. Kromě poznání historických reálií tak slibují i zprostředkování osobního prožitku příběhu a popisované doby, který mohou studenti, žáci, ale i vy – pedagogové zařadit do kontextu současné společnosti a morálně zhodnotit.
Projekt O leperiben / Paměť romských dělníků vznikl z potřeby propojit v oblasti česko-romských vztahů akademické působení s kulturní a pedagogickou praxí. V letech 2012 a 2013 sbíral tým složený ze sociologů, historiků, komunitních pracovníků, sousedů a příbuzných vzpomínky slovenských Romů, kteří přišli do Brna a na Ostravsko po roce 1945 za prací. V roce 2014 představíme příběhy na výstavách v Ostravě, Brně a Praze a téma přinášíme také do škol. Projekt v tomto kontextu naplňuje obecnou pravdu, že v historii a jejím poznání a pochopení často dřímá klíč k porozumění vlastní žité přítomnosti; emocím, jež doprovázejí ne vždy snadné soužití lidí, kteří se navzájem liší natolik, že to v nich vyvolává vzájemný strach a nedůvěru. Ve spolupráci s Muzeem romské kultury se také snažíme doplnit bílé místo na mapě moderní české historiografie. Slovenští Romové do českých měst patří, jejich potomci často ani své kořeny na Slovensku nehledají a v tomto směru se plně s sebou vláčejí cejch přistěhovalců, který se po ekonomické restrukturalizaci po roce 1989 ještě přetavil v nelichotivou nálepku obyvatel sociálně vyloučených lokalit. Dělníci, uklízečky a spisovatelé z našich příběhů snad tento obrázek doplní o chybějící významové odstíny.
Marie Cudráková, Lada Červeňáková, Karina Hoření, Jitka Oláh a vedoucí projektu Kateřina Sidiropulu Janků
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
