V roce 2014 jsme založili Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd, z. s. a vedlo nás k tomu hned několik důvodů. Na jedné straně to bylo zvyšování nároků na náš předmět v tom smyslu, aby byly schopnosti i dovednosti našich žáků co nejlepší. Na druhé straně se však hodinové dotace na výuku našeho předmětu neustále snižovaly. Na řadě škol máme na základy práva, finanční gramotnost, získání politické orientace, porozumění vlastní osobnosti, médiím a mezinárodní situaci jen jednu hodinu týdně, protože důraz je kladen na jiné předměty. Vnímali jsme také kolísavou úroveň připravenosti absolventů pedagogických vysokých škol, které často studium na učitelské povolání dostatečně nepřipraví. Trápila nás téměř neexistující komunikace mezi učiteli našeho předmětu napříč Českem a nedostatečná metodologická podpora v některých výukových oblastech. Hlavním důvodem pro založení naší Asociace však bylo něco, s čím jsme se setkávali u žáků bez ohledu na typ školy, který navštěvují – snižování občanského (sebe)vědomí a schopnosti orientovat se v současném společenském dění. A protože věříme tomu, že občanská výchova a společenské vědy mají děti připravit na život v 21. století a vést je k dodržování morálních a právních hodnot, rozhodli jsme se s tím něco dělat. Víme, že musíme začít u sebe, proto se v Asociaci zaměřujeme na podporu učitelů (na znalosti i metody práce) a hledáme cesty, jak podpořit jejich profesní rozvoj a otevřenou spolupráci.
Aktivita v rámci RVP OBČAN A PRÁVO: právo a spravedlnost – smysl a účel práva, morálka a právo
Lekce vychází z přednášky Jakuba Drápala, který vystudoval kriminologii na Cambridge a dnes se zabývá tresty a trestní politikou.
Často zažíváme zhrození nad výší nějakého trestu nebo naopak na dostatečném nepotrestání nějakého druhu chování. Zaplní se titulní stránky, u piva je co řešit a lidé cítí, že prožívají spravedlivé rozhořčení. Jenže je tohle ta debata, kterou máme vést, tzn. hádat se pouze o výši trestu? Nedlužíme si taky debatu, kde budou padat následující otázky:
Jak jsou školeni soudci při ukládání trestů?
Proč jsou u nás tak velké rozdíly v rozsudcích za stejné trestné činy mezi jednotlivými soudci? Proč se někdy uděluje za stejný trestný čin podmíněný a jindy nepodmíněný trest? Jak pracovat s trestní minulostí? Jak pracovat s vězni ve výkonu trestu? Jaké mít nároky na bachaře? Jak systémově efektivně pomáhat vězňům (ve vězení i po propuštění), aby se nám nevraceli do výkonu trestu? Jak uvažovat o účelu trestu? Jak získávat data k měření efektivity trestu?
Vážení pedagogové,
připravili jsme pro vás nový vzdělávací balíček, který se zaměřuje na témata trestního práva, vězeňství a procesu návratu lidí z vězení zpět do společnosti. Zabývá se i pomoci obětem trestných činů. Naším cílem je poskytnout vám přístupné a praktické zdroje, které můžete využít při výuce.
Balíček je komplexní vzdělávací nástroj navržený pro učitele, kteří se zaměřují nebo by se rádi zaměřili na prevenci radikalizace, zejména na sociálních sítích. Ve svých hodinách otevírají nebo by rádi otevírali témata jako dezinformace, konspirační teorie, populismus, konspiritualita, konstrukt nepřítele, role jazyka v daných fenoménech. Tento balíček si klade za cíl osvětlit, jaké jevy se spolupodílí na radikalizaci.
Lekce žáky provede zkráceně historií Íránu, se zaměřením na protesty. Představíme si umělce, kteří bojují se současným represivním režimem texty. Žáci se seznámí s podobou cenzury Íránu.
Celá lekce vychází ze skvělé přednášky Zuzany Kříhové:
Reflexe íránského exilu a literární cenzura v Islámské republice:
https://youtu.be/jQCz2812B1s
Téma se zaměřuje na dva specifické aspekty soudobé íránské literatury, jimiž jsou tvorba íránských autorů žijících v exilu a cenzura v současné íránské literatuře. V rámci tématu příspěvku prozkoumáme, jak se v literárních dílech íránských autorů žijících v zahraničí odrážejí témata jako vzdor proti represivnímu režimu, adaptace na nové prostředí, memoárová nostalgie. Zaměříme se i na tabuizovaná témata v moderní perské próze, za co jsou autoři v Íránu postihováni, jak funguje cenzurní mašinerie a jak se tvůrci a nakladatelé s touto realitou vyrovnávají.
Zuzana Kříhová je česká íránistka a vysokoškolská pedagožka vyučující na Ústavu Blízkého východu a Afriky (UBVA) Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své disertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Po boku íránisty Jana Marka se podílela na překladu českých
Dějin Íránu (2014) a vydání antologie současné perské literatury z Íránu a Afghánistánu Vítr nás odnese (2009). Na Univerzitě Karlově vystudovala perštinu a dějiny a kulturu islámských zemí.
