Čeština

Lekce si klade za cíl skrze příběh zavražděného novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové představit systém, který dlouhodobě fungoval na Slovensku, kdy struktury připomínající mafii vytvořily tzv. stát ve státě, čímž ho ukradli svým občanům,  kořeny systému sahají až do dob minulého režimu. Lekci uvede rozhovor s Peterem Bárdym, který je určen učitelům, ale ti link klidně mohou zaslat i svým žákům.

Šéfredaktor Aktualit sk., bývalý zaměstnavatel Jána Kuciaka Peter Bárdy pro Občankáře natočil rozhovor, kde vás seznámí se systémem, který na Slovensku dlouho fungoval, i se způsobem práce Jána Kuciaka. Rozhovor a lekce jsou součást vzdělávacího balíčku Být novinářem v.... ZDE

Rozhovor: https://www.youtube.com/watch?v=QPGen1Bn-mA

Lekce je součástí vznikajícího balíčku Být novinářem v ... ZDE

Myšlenka celé publikace je ukázat skrze příběhy novinářů, novin, televizních stanic stav celého politického systému vybraných zemích (Slovensko, Polsko a Bělorusko), zároveň reakci občanské společnosti a v případě Běloruska i represivních složek. Lekce, kterou jste si otevřeli, se zabývá Polskem. Stalo se naším dobrým zvykem k lekcím vždy dávat i přednášky, protože veříme, že dobrý učitel/ka, je vzdělaný/á učitel, který/á se snaží znát a chápat. K Polsku máme hned 3 přednášky, všechny s Vítkem Dostálem. (2 kratší pro ty z vás, kteří mají méně času a pak jedna delší pro ty, co jezdí do školy např. vlakem). 

Anotace lekce (autor Jan Kubíček):

Cílem této lekce si uvědomit vztah právního státu a jeho odraz na mediální scéně, v tomto případě v Polsku. Polská společnost je hluboce názorově rozdělená v mnoha oblastech, což se právě na mediální scéně projevuje. Zároveň tato lekce ukazuje tlak, který vládní strana dokáže vyvinou na média a ovlivnit tak oběh a rámování některých informací.

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro nás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace lekce: Seznámíme se s druhy referend, úkoly vedou k zamyšlení, které referendum je využitelné v rámci zastupitelské demokracie v její prospěch a které ji může ohrožovat a z jakých důvodů. Vnímáme, že tlak některých politiků k přímé demokracii není provázen dostatečnou znalostí souvisejících pojmů. U některých politiků je tento tlak patrně i projevem populismu.
Žáci si osahají fakt, že politická volba by měla obsahovat i základní znalosti: komu a proč na základě znalosti politického systému.

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace lekce: 
Nebaví Vás hodiny, kdy musíte mluvit pouze vy? Máme pro vás lekci, která je celá postavená tak, že diskutují pouze žáci mezi sebou. Učí se zásady dialogu, který není dobré brát jako souboj, ačkoli i tento prvek je v něm přítomen. Důraz je kladen na schopnost ujasnit si, proč zastávám stanovisko, které zastávám, a zároveň snaha pochopit argumenty protistrany, se kterými ovšem nemusím souhlasit. Nesouhlas ale vyjadřuji pomocí argumentu, nikoli argumentačního faulu. Lekce žáky učí diskutovat, což může být prevence proti šikaně i různým druhům nenávistných projevů. Pracovní list je vytvořen na základě přednášky (viz výše), když si ji pustíte, budete krásně vědět, jak reagovat na dotazy žáků. Pokud máte málo času, můžete použít pouze pracovní list, ale doporučujeme změnit otázky, aby byly pro žáky jednodušší. Např. Je lepší Sparta, nebo Slávie? Havel, nebo Klaus? Nějaké jasně konfrontační otázky, u kterých předpokládáme, že i části třídy budou jedno. Vy znáte svou třídu, víte, které otázky v ní rezonují. Důležitá je role rozhodčího, můžete ho nazvat i jako mediátora. Od učitelů jsme dostali zpětnou vazbu, že by mohlo být zajímavé, kdyby si žáci rozhovor nahrávali a mohli si ho následně analyzovat i doma v klidu.

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Kde se setkáme s nepříjemnými komentáři? Jaké emoce v nás vyvolají a jak na ně obvykle reagujeme? Tím začíná lekce, která je koncipována na 45 minut pro žáky/žákyně základních škol. Na krátké situaci se posléze zamýšlí nad tím, jak je možné v případě hejtů druhému pomoci. Každý si vytváří pyramidu z jednotlivých možností a zamýšlí se nad vlastním jednáním a jednáním, které by mohlo fungovat. To je dobré mít na mysli - to, že je situace řešitelná a můžete zvolit konkrétní kroky

Anotace:

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro vás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji. Nemusíte lekci využívat v celku, obsahuje PPT, PL i odkazy na podcasty.

Anotace lekce:

Lekce je rozdělena na 3 části a závěr. Věnuje se fenoménům spjatým s transformací demokracie. V prvním bodě žáci pracují s článkem Jiřího Soboty: Co se stalo s Amerikou, který se zamýšlí nad kmenovou (voličskou základnou) Donalda Trumpa. Kmenové myšlení oproti demokratickému zřízení.
V druhém bodě pracujeme s pojmem dav, jako skupinou lidí, kteří jsou snáze manipulovatelní. Lze omezit volební právo? Komu a proč? I tato debata ve společnosti rezonuje, svoje postoje k otázkám hledají i žáci v rámci skupinové práce. Ve třetím bodě se věnujeme fenoménu pomalejšího tempa bohatnutí Západu (oproti např. Číně) jako příčiny frustrace, děti se přestávají mít lépe než jejich rodiče. Pracovní list je velmi návodný, ale použijte z něj, jen co uznáte za vhodné.

Válka se nevede jen na frontových liniích, ale její vedlejší efekty se přesouvají i do okolních států. Jak si poradit s příchodem a následnou integrací ukrajinských uprchlíků? Žáci se stanou experty, kteří začnou řešit tento nelehký úkol, navrhnou krizový scénář a okusí meziresortní spolupráci. Jak komunikovat tento problém s veřejností?