V roce 2014 jsme založili Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd, z. s. a vedlo nás k tomu hned několik důvodů. Na jedné straně to bylo zvyšování nároků na náš předmět v tom smyslu, aby byly schopnosti i dovednosti našich žáků co nejlepší. Na druhé straně se však hodinové dotace na výuku našeho předmětu neustále snižovaly. Na řadě škol máme na základy práva, finanční gramotnost, získání politické orientace, porozumění vlastní osobnosti, médiím a mezinárodní situaci jen jednu hodinu týdně, protože důraz je kladen na jiné předměty. Vnímali jsme také kolísavou úroveň připravenosti absolventů pedagogických vysokých škol, které často studium na učitelské povolání dostatečně nepřipraví. Trápila nás téměř neexistující komunikace mezi učiteli našeho předmětu napříč Českem a nedostatečná metodologická podpora v některých výukových oblastech. Hlavním důvodem pro založení naší Asociace však bylo něco, s čím jsme se setkávali u žáků bez ohledu na typ školy, který navštěvují – snižování občanského (sebe)vědomí a schopnosti orientovat se v současném společenském dění. A protože věříme tomu, že občanská výchova a společenské vědy mají děti připravit na život v 21. století a vést je k dodržování morálních a právních hodnot, rozhodli jsme se s tím něco dělat. Víme, že musíme začít u sebe, proto se v Asociaci zaměřujeme na podporu učitelů (na znalosti i metody práce) a hledáme cesty, jak podpořit jejich profesní rozvoj a otevřenou spolupráci.
Hra na praní špinavých peněz. Vzdělávací blok prohloubí znalost žáků v jednom ze současných způsobů praní špinavých peněz a ukáže, v čem se tento problém týká každého z nás.
Hra vznikla ve spolupráci s Nadací České spořitelny.
Anotace:
Tzv. umělá inteligence a její využití se dříve či později stane předmětem politických debat i politického boje. V aktivitě vhodné do hodin politologie, ale i literatury žáci pracují s veřejnou sebeprezentací politických stran (aktuální parlamentní a tři mimoparlamentní, ale výrazně profilované) a na jejím základě přemýšlejí o tam, jak deklarované principy a hodnoty plus snaha o získání a udržení voličských hlasů ovlivní v budoucnu reakce politiků na zásadní technologickou změnu. A je to dost legrace.
Lekce vznikla na základě přednášky Davida Grudla: Kdopak by se AI bál?
Naši milí učitelé a učitelky,
otevřeli jste další balíček, který vznikl ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd České republiky. Balíček si klade za cíl propojit svět odborníků se školou a poskytnout vám praktické nástroje pro výuku, které kombinují hlubší poznatky s kvalitním pedagogickým zpracováním.
Třetí edice těchto materiálů je výsledkem naší snahy vytvořit srozumitelné a zábavné lekce, které můžete ihned použít ve třídě. Vznikají na základě přednášek předních odborníků, které jsme pro vás zpracovali. Lekce následně prošly odbornou zpětnou vazbou, abyste měli garanci kvality a mohli své žáky zaujmout nejen obsahem, ale třeba i aktuálností. Tentokrát opět saháme napříč různými vzdělávacími oblastmi, takže si každý může najít téma, které nejlépe vyhovuje jeho výuce.
Doufáme, že vám tento balíček přinese mnoho inspirace a že lekce, které obsahuje, přispějí ke zkvalitnění vaší výuky a podpoří vaše žáky v rozvoji kritického myšlení, mediální gramotnosti i odpovědného přístupu k veřejným otázkám.
Anotace:
Lekce je zaměřena na hlubší porozumění problematice korupce uvnitř policejních složek, konkrétně na příběh Heleny Khanové a Tomáše Gregora, kteří se podíleli na odhalení trestné činnosti Berdychova gangu a korupce mezi svými kolegy. Žáci budou mít možnost diskutovat o tématu, kriticky zhodnotit roli policie ve společnosti a zamyslet se nad významem odvahy a integrity. Dokumentární úryvky a diskuse jim pomohou pochopit složité morální otázky spojené s odhalováním korupce.Lekce pracuje s dokumentem Petry Nesvačilové Zákon Helena.
Cíle:
- Analyzovat příběh Heleny Khanové a Tomáše Gregora jako příklad odvahy a boje proti korupci, a inspirovat žáky k etickému uvažování.
- Rozvíjet schopnost kritického myšlení a posilovat uvědomění o společenských důsledcích korupce a o možnostech, jak ji eliminovat.
- Podpořit žáky v diskusi o významu spravedlnosti a ochoty čelit nespravedlnosti, přestože se jedná o složité osobní a profesní dilema.
Anotace:
Učíte literaturu na IB a potřebujete vysvětlit žákům různé podoby zla v literárních textech? Učíte sociologii a nechcete terminologii žákům jen diktovat, spíš byste rádi, aby si k pochopení definic v rámci kontextu došli sami? Máme pro vás řešení.
Lekce propojuje literární texty s různými definicemi zla od významných myslitelů jako Erich Fromm, Sigmund Freud, Robert K. Merton, Stanley Milgram a Hannah Arendtová. Zaměří se i na sociální patologie a otázku, zda je zlo vrozené, nebo je výsledkem prostředí, ve kterém člověk žije.
Cíle:
• Pochopit koncepty zla z perspektivy významných psychologů a sociologů.
• Schopnost analyzovat literární díla a rozpoznat různé projevy zla ve vztahu k charakterům a prostředí.
• Diskutovat otázku dědičnosti versus prostředí v kontextu vzniku zla.
• Rozvíjet kritické myšlení žáků pomocí interpretace literárních textů a propojení s teoriemi zla.
