Rada Českého rozhlasu organizovala veřejnou debatu na téma: „Mediální gramotnost a mediální výchova“. Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd v otevřeném dopise protestuje proti výběru hostů a nekompetetním výrokům, které na této debatě zazněly.
Mgr. Hana Dohnálková
předsedkyně Rady ČR
Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2
Praha 17. 2. 2020
Rada Českého rozhlasu
Český rozhlas
Vinohradská 12
120 99 Praha 2
Vážená paní předsedkyně,
vyslechli jsme audiozáznam veřejné debaty na téma „Mediální gramotnost – mediální výchova“ uspořádané Radou Českého rozhlasu 12. února 2020. Mediálním vzděláváním se jako učitelé občanské výchovy a základů společenských věd na základních a středních školách sami zabýváme, a téma se nás tedy bezprostředně týká. Připojujeme se k tiskové zprávě Učitelské platformy, v níž kritizuje útok Petra Žantovského na organizaci Jeden svět na školách, vážné výhrady máme ovšem k celé debatě.
Náš údiv vzbudil především výběr účastníků. Mediální výchova je součástí vzdělávání na základních a středních školách od kurikulární reformy v roce 2005, za tu dobu vznikla celá řada konkrétních vzdělávacích materiálů a vedla se řada debat o tom, jak má být vyučování mediální gramotnosti pojímáno. Čekali jsme tedy, že zazní hlas zástupců MŠMT, akademiků a zástupců nevládních organizací, kteří se mediální výchovou zabývají, nebo dokonce konkrétních učitelů, kteří se MV věnují. Místo toho o tématu debatovali lidé, kteří se sice pohybují v mediálním prostoru, ale o aktuálních poměrech ve vzdělávání na základních a středních školách zjevně nic nevědí. (Až groteskně v této souvislosti vyznívá snadno vyvratitelná lež Petra Žantovského o metodikách Jednoho světa na školách, na nichž se údajně nepodílejí učitelé.)
Obsah debaty nás také udivil. První hodinu si panelisté vyměňovali stesky a truismy na téma „lidé nerozeznávají zpravodajství a názorovou žurnalistiku“, „internet převálcoval tradiční média“ a „mladí se vyznají na internetu lépe než staří“. Na mediální výchovu došlo ve druhé části, kde se naprostá nekompetence diskutujících projevila naplno. Nejdříve kopali do otevřených dveří voláním po nutnosti pěstování kritického myšlení, rozeznávání zpravodajství a komentářů a porozumění rozdílu mezi veřejnoprávními a komerčními médii, tedy po něčem, co samozřejmou součástí mediální výchovy dávno je. Jejich dalším velkým tématem bylo údajné nebezpečí indoktrinace mládeže prostřednictvím některých nevládních organizací.
Učitelé nejsou pod žádným mocenským nebo ideologickým tlakem a není třeba je bránit před údajně indoktrinujícími nevládkami, do výuky si mohou pozvat, koho chtějí, někdo např. JSNS, někdo třeba Petra Žantovského.
Ocenili bychom však, kdyby Rada Českého rozhlasu nesoucí ze zákona odpovědnost za dozor nad tímto veřejnoprávním médiem, příště dala ve vzdělávacích tématech prostor skutečným odborníkům ve vzdělávání a pedagogům.
Jmenovaná debata v nás důvěru v kompetenci Rady opravdu nevyvolala. Rádi bychom proto dostali odpověď na otázku, podle jakého klíče Rada ČRo panelisty vybrala.
Přejeme pěkný den.
Za Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd
Tereza Vodičková
Monika Stehlíková
Marcel Mahdal
Petra Slámová
Irena Eibenová
Na vědomí: Ředitel ČRo René Zavoral, ombudsman ČRo Milan Pokorný
Protest Učitelské Platformy si můžete přečíst ZDE
26. 3. 2020 nám byla doručena oficiální odpověď. Dovolujeme si je sdílet v textu níže.
"Vážení představitelé Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd,
předně mi dovolte Vám poděkovat za Váš zájem o dění v Českém rozhlase a o činnosti Rady Českého rozhlasu.
V roce 2019 se Rada ČRo rozhodla začít s pořádáním veřejných debat na témata, která oscilují mediálním prostorem a jsou rovněž zajímavá pro posluchače veřejnoprávních médií.
Zamýšleli jsme se rovněž nad tím, aby zvolená témata byla pestrá a pokud bude Rada ČRo pořádat příkladně tři debaty ročně, aby se jednalo i o témata z různých oblastí. To se nám věřím podařilo. Poté, co se první debata týkala vědy a prostoru pro vědní obory ve veřejnoprávních médiích, jsme jako druhé téma zvolili problematiku dezinformací a mediálních manipulací. Obě debaty byly velmi kladně posluchačstvem hodnoceny.
Téma, které jsme vybrali pro třetí veřejnou debatu v pořadí – Mediální gramotnost, vzbudilo nejvíce ohlasů a přiznávám, že i těch negativních.
K této debatě, a snad i pro vysvětlení našeho záměru a na naši obranu:
Rada ČRo chtěla tímto tématem připomenout důležitost mediální gramotnosti a výchovy v České republice i v dnešním světě. Chtěli jsme poukázat na problémy, se kterými se setkávají novináři a zaměstnanci v médiích. Proto i výběr diskutujících byl cílen a zaměřen na mediální odborníky, nikoliv čistě pedagogické pracovníky, i když tři z účastníků debaty jsou renomovanými pedagogy na vysokých školách, kde se zabývají primárně mediální problematikou.
Ambicí Rady Českého rozhlasu ve věci této debaty nebylo v žádném případě suplovat společenskou diskuzi o mediální či jiné výchově, takové diskuze jistě přísluší jiným institucím. Třeba vaší Asociaci. V České republice se tomu však neděje a tyto debaty ve veřejném prostoru chybí.
Snad alespoň zdvižení tohoto tématu bylo cenné a nemůže být Radě Českého rozhlasu vyčítáno.
Věřím, že náš záměr chápete a budeme rádi, pokud jsme alespoň málem přispěli k tomu, aby se o mediální výchově v České republice více hovořilo.
S úctou,
jménem Rady ČRo,
Hana Dohnálková, předsedkyně"
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.