Historie v příbězích

Výstava "Bílá Růže" je českým překladem stejnojmenné výstavy německé nadace Weiße Rose e.V. Představuje osudy sourozenců Schollových, jejich přátel a pomocníků. Výstava vypráví o jednotlivých odbojových akcích proti nacistickému režimu, motivaci studentů i jejich konci.

Tisíce Čechů dnes žijí v takzvaných "domech po Němcích", v domech, jejichž majitelé a obyvatelé byli vyhnáni po osvobození v roce 1945. Některé české a německé rodiny, které spojují právě jejich minulé a stávající domovy, se spolu zkusily spojit. Ředitelka Antikomplexu Terezie Vávrová k tomu říká: „Chtěli bychom lidem ukázat, že se nemusí bát otevřít dveře, na něž klepe německý návštěvník. Že když se překonají obavy z mýtu "zlých Sudeťáků", kteří si nárokují jejich domy a chalupy, mohou s původními obyvateli navázat normální vztahy, případně přátelství, navštěvovat se. Už se to některým lidem povedlo.“

Rozhovory s lidmi, kteří museli opustit své domovy a v důsledku války začít žít někde jinde. Cílem výstavy Spojování rozdělené minulosti je zprostředkovat osobní příběhy konkrétních lidí, Čechů, Němců a Slováků, dvojjazyčných Moravanů a Bémáků (Böhmisch) stejně jako Židů před rokem 1938, a jejich zkušenost a prožívání po odsunu. Zachyceny jsou tak podobné i kontrastující výpovědi. Jeden ze zúčastněných pamětníků řekl: „Protože mám rád svojí ženu, tak jsem se vše snažil vidět i jejíma očima. Zjistil jsem, že české oko vidí nějakým způsobem a to sudetské oko zase jiným. Když člověk dokáže obě oči spojit, tak to vidí plasticky, tak to vidí stereo.“

Více informací o jednotlivých výstavách naleznete v příloze.