Přinášíme fotky z Letní školy 2022, kde byl bohatý program.
Téma: Právní stát
doc. Ladislav Cabada vystudoval politologii na Univerzitě Karlově a Univerzitě v Lublani. Působí jako prorektor a garant magisterského a doktorského programu Politologie na Metropolitní univerzitě Praha. V roce 2005 spoluzaložil mezinárodní odborný časopis Politics in Central Europe, jehož je šéfredaktorem. Zabývá se komparativní politologií středovýchodní Evropy, zejména politickými systémy, politickými aktéry, volebními cykly a politickou kulturou.
Název přednášky:
Právní stát a ne/liberální demokracie v Evropské unii
Anotace:
Evropská unie je společenstvím, které se z původních šesti členů rozrostlo na téměř tři desítky a řadu kandidátských zemí. Takové množství členských zemí přirozeně přináší více vzájemných odlišností a odchylek od běžných a očekávaných standardů. Před velkým východním rozšířením EU v roce 2004 jsme problémy mohli pozorovat zejména v případě Rakouska (přítomnost liberálních nacionalistů ve vládě), nicméně po roce 2010 se jako dva nejviditelnější problematické případy etablovaly Maďarsko a Polsko. S oběma zeměmi Evropská komise zahájila proces šetření ohledně dodržování principů právního státu kvůli závažným narušením principů právního státu a liberální demokracie. Přednáška se zabývá jak obecnými otázkami konsolidace demokracie a právního státu, tak zejména příklady narušení těchto principů v oblasti demokratické kontroly vládnutí, respektu k politické pluralitě a svobodným médiím, zásahů vůči občanské společnosti a vzdělávacím institucím apod. Vedle maďarského a polského případu budou prezentovány nejen další problematické režimy a praktiky v zemích Unie, ale i příklady dobré praxe.
LINK: https://youtu.be/XVf7hpDHtbU
Vít Dostál je výkonným ředitelem AMO, odborně se zaměřuje na českou zahraniční a evropskou politiku, středoevropskou spolupráci a polskou zahraniční i vnitřní politiku. Vít Dostál s Asociací spolupracuje od roku 2006. Je autorem a editorem řady publikací věnovaných české zahraniční politice a střední Evropě. Vystupuje na konferencích a v médiích.
V roce 2017 ukončil dizertační práci na téma „Paradiplomacie českých krajů“ doktorský program Evropských studií na Masarykově univerzitě v Brně. Absolvoval studijní a pracovní stáže ve Varšavě a Bruselu. Tweety od uživatele @VitDostal
Název přednášky: Kam směřuje současné Polsko a co je toho příčinou?
Anotace: Mezi Polskem a evropskými institucemi dochází v posledních letech ke sporu ohledně dodržování principů právního státu. Jaká pravidla je nezbytné v EU dodržovat? Jakým způsobem je Polsko porušuje a proč je Varšava přesvědčená, že k žádnému porušení unijních regulí nedochází? Z jakého důvodu Poláci stále podporují vládu, která je evropskými institucemi odsuzována? Jakým vývojem prošlo Polsko v posledních sedmi letech - od nástupu Práva a spravedlnost k vládě - a co tomuto období předcházelo?
LINK: https://youtu.be/EHcmXGy2wR4
Jan Kubíček vystudoval na Univerzitě Hradec Králové obor dějepis a společenské vědy. V roce 2007 absolvoval šestiměsíční studijní pobyt na Universidade de Évora v Portugalsku v rámci programu Socrates/Erasmus. Od roku 2008 vyučuje na Gymnáziu Jana Palacha v Praze dějepis a humanitní studia, vede seminář politologie a seminář společenských věd. Mezi lety 2010 - 2018 se účastnil několika zahraničních programů Comenius/Erasmus+. Od září 2018 je také spolupracujícím lektorem mediálního vzdělávání pro organizaci Člověk v tísni v rámci programu Jeden svět na školách.
Název přednášky: Stav demokracie v Polsku a jeho odraz v médiích (lekce)
Anotace: Polsko je již několik let v procesu demontáže demokratického zřízení. Jakými postupnými kroky se projevuje tento stav v médiích? Jak se dokáže veřejnoprávní televize proměnit ve vládní? Jak je svoboda v médiích propojená s celkovým stavem svobody ve státě? Je to nějaká zpráva i pro Českou republiku? Společně zkusíme aspoň na některé otázky odpovědět.
Eva Horelová (Zastoupení Evropské komise): EU a vláda práva
Eva Horelová v rámci evropské služby pro vnější činnost (EEAC) vedla politické oddělení Delegace EU v Turecku (2018-2021) a pomáhala definovat politiku EU vůči konfliktu v Sýrii (2014-2018). Předtím pracovala jako zástupkyně vedoucí oddělení tisku a veřejné diplomacie na Delegaci EU v USA (2010-2014) a veřejné diplomacii EU ve třetích zemích se věnovala i v letech 2005 - 2010 z bruselského ústředí. Po 16 letech v zahraničí nyní od května 2022 působí jako vedoucí politické sekce Zastoupení Evropské komise v ČR .
LINK: https://www.youtube.com/watch?v=Kg591nvqWgE
Pavlína Janebová je v AMO ředitelkou pro výzkum. Odborně se zabývá českou zahraniční a evropskou politikou a vztahy mezi středoevropskými státy.
Je absolventkou magisterského oboru Evropská studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, kde pokračuje v doktorském studiu v oboru Mezinárodní vztahy a evropská politika. V AMO působí od začátku roku 2018.
Název přednášky: Maďarská cesta od demokracie k hybridnímu režimu
Anotace: Na začátku dubna se vítězem maďarských parlamentních voleb počtvrté v řadě stala strana Fidesz pod vedením premiéra Viktora Orbána. Během 12 let své vlády usiluje o proměnu Maďarska k obrazu svému, což s sebou mj. nese konflikty s institucemi EU ohledně nedodržování zásad demokracie a právního státu definovaných ve smlouvách. Viktor Orbán patří mezi největší kritiky EU, navzdory tomu, že pro přežití režimu, který v Maďarsku nastolil, je členství v EU a finanční prostředky, které do země plynou, zcela zásadní. Co konkrétně EU vadí? Jakých nástrojů může využít ve snaze odvrátit směřování Maďarska od demokracie a proč se jí v uplynulých 12 letech nedařilo toho dosáhnout? Na základě čeho se straně Fidesz nadále daří vítězit ve volbách, a to i proti sjednocené opozici? Jaká je budoucnost maďarské opozice po volební prohře?
LINK: https://youtu.be/07YgzPxbZQg
Co dál na Východě?
Andrej Poleščuk je student Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Původem Bělorus, který žije v Česku již 18 let. Od začátku války se věnuje zpravodajství o Ukrajině, a to zejména na sociální síti Twitter.
Název přednášky: Bělorusko a Ukrajina
Anotace:
Jak souvisí dění v Bělorusku se situací na Ukrajině? Kdo je Alexandr Lukašenko - kdy byl zvolen, jak utužoval svůj režim a jak se z něho nakonec stál diktátor? Tématem bude i přiblížení politických represí z roku 2020. Jaké jsou vztahy Lukašenka k Ruské federaci a konkrétně Vladimírem Putinem, ale i se Západem? Známe roli Běloruska po roce 2014 (Minsk jako místo pro vyjednávání)?
Jaká je role Běloruska v konfliktu a proč je Bělorusko považováno za agresora, ovlivní to vztahy mezi oběma zeměmi? Více o práci běloruských dobrovolníků, kteří bojují na straně Ukrajiny a následně o tom, proč se běloruské jednotky přímo nezapojily do konfliktu.
LINK: https://youtu.be/rl7LP3nMaa8
Dana Drábová:
Ing. Dana Drábová, Ph.D., dr. h. c. (1961) je předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Vystudovala jaderné inženýrství na FJFI ČVUT. Od promoce v roce 1985 se věnuje hodnocení a regulaci rizik jaderných technologií. Předsedá Komisi pro bezpečnostní standardy Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Zúčastnila se řady expertních misí MAEA zaměřených na zlepšování dozorného rámce v oblasti radiační ochrany a jaderné bezpečnosti v rozvojových zemích (Arménie, Moldávie, Uzbekistán, Ukrajina, Jordánsko, Pákistán, Čína apod.) V období 2006 až 2009 byla předsedkyní Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA). V posledních letech se věnuje obecnějším souvislostem světa, energii a energetice, spolu s profesorem Václavem Pačesem předsedala II. Nezávislé energetické komisi. Je členkou mimo jiné Správní a Vědecké rady ČVUT. Je komunální političkou, místostarostkou obce Pyšel a držitelkou státního vyznamenání Medaile Za zásluhy.
Název přednášky: Od Černobylu k dnešku
Anotace obsažena v medailonku.
LINK: https://youtu.be/m6Xbvr9gw-c
Tomáš Forró je nezávislý reportér, který se zabývá konfliktními a krizovými oblastmi na celém světě. Tři roky působil v bojové zóně na východní Ukrajině, a to na územích kontrolovaných separatisty – jako jediný západní novinář, který tam nepracoval pro ruskou propagandu.
Na online střetnutí poví o svojí cestě válečnou Ukrajinou dva týdny po rozpoutání konfliktu. O co se bojovalo na začátku a o co se bojuje nyní, proč je to tak a proč Ukrajina ani po skončení války nebude nikdy tím stejným místem, jako jsme ji znali?
LINK: https://youtu.be/eht27xT9xMk
Václav Černohorský v zahraniční redakci ČT pracuje od roku 2012. Natáčel mimo jiné v Jižní Africe, Angole, na Balkáně.
Od roku 2015 působil tři a půl roku jako zahraniční zpravodaj v Německu. Od ledna 2019 pracuje v tureckém Istanbulu. Ve válce na Ukrajině natáčel během dosavadních dvou misí dohromady déle než šest týdnů.
Název přednášky: Veřejnoprávní novinář na Ukrajině
Anotace: Jakým způsobem novinář veřejnoprávního média připravuje spoty ze zahraničí? Z konfliktů? Z Ukrajiny? Jaké hodnoty ctí? Jak shání informace, jak si je ověřuje? Nejen o Ukrajině si můžete povídat s Václavem Černohorským.
LINK: https://www.youtube.com/watch?v=piPQ1oWuGN0&t=1s
Marcel Mahdal vystudoval Filozofickou fakultu v Ostravě, aprobaci dějepis - základy společenských věd pro střední školy. V současné době pracuje jako učitel na Gymnáziu pavla Tigrida v Ostravě a působí jako šéfredaktor webu Občankářů. Tento zkušený metodik spolupracuje s Centrem Pant a nově také vede pobočku EuropeDirect v Ostravě.
Anotace: představí autorskou lekci k tématu přímo do hodin
Odkaz na balíček Rusko - Ukrajina: https://www.obcankari.cz/edukacni-material-vzdelavaci-balicek-ukrajina-rusko
Nové výzvy
Mgr. Marek Zelenka, LL.M. je právník a absolvent Právnické fakulty v Praze a německém Pasově. Vedl právní poradnu Oživení, má praktické zkušenosti s prací obecního zastupitele, je členem poradních orgánů vlády.
Seminář: Tématem bude fenomén korupce - jaké jsou formy a důsledky korupce? Kde jsou korupční rizika ve školství? Jak lze korupci předcházet a jaká protikorupční opatření lze uplatnit ve školství?
Budeme se věnovat i samosprávě, jejímu fungování a otázce, proč by se o její fungování měli studenti zajímat? Zboříme některé mýty o komunálních politicích, ukážeme si, jak se studenti mýlí v představě o fungování samospráv.
Oživení, z.s.:
Spolek Oživení již funguje téměř 25 let. Impulsem pro vznik sdružení byla v začátcích podpora cyklistické dopravy v Praze a obecnější otázky životního prostředí. Postupně však z prosazování těchto témat vyplynula potřeba řešit systémové změny, korupční prostředí a právní otázky.
Dnes se spolek věnuje zejména následujícím tématům s důrazem na komunální úroveň politiky: transparentní fungování obcí, ochrana oznamovatelů, problematika veřejných zakázek, hospodaření městských společností, otázky střetu zájmu nebo vydávání radničních periodik. Mezi další důležitou část naší činnosti patří šíření povědomí o dobré praxi ve zmíněných tématech.
Oživení patří mezi zakládajícími členy Rekonstrukce státu, podílí se na přípravě protikorupční legislativy v rámci poradních orgánů vlády a škol, začínající komunální politiky v prosazování témat otevřeného vládnutí.
LINK: https://youtu.be/tGtKcZcWgk8
Marcel Mahdal představí metodiku Jana Kubíčka Jak integrovat ukrajinské uprchlíky, která vychází z publikace Integrace uprchlíků organizace PAQ Research.
Štěpán Kment vystudoval Education Studies na UCL a Education, Globalisation and International Development na University of Cambridge. Pracuje jako výzkumník pro sociologickou společnost PAQ Research na tématech rovnosti ve vzdělávání a zvyšování vzdělávacích výsledků. Dává mu smysl usilovat o kvalitní a dostupné veřejné vzdělávání, které umožní jednak vyrovnat dosavadní rozdíly mezi dětmi, jednak tvořit inkluzivní společnost, v níž se každý může realizovat rovněž díky nabitým znalostem a dovednostem.
Název přednášky: Nové výzvy v přijetí cizinců do škol
Anotace: „Kolik ukrajinských dětí přicestovalo do ČR a jaké jsou kapacity škol, aby je pojaly? Jaké systémové kroky (personální, finanční, metodické aj.) je třeba podniknout, aby nedošlo k nerovnoměrnému zahlcení školské sítě, zhoršení kvality vzdělávání všech dětí a aby ukrajinské děti měly pocit bezpečí a mohly navázat na předchozí učení? Ve světle národních dat a mezinárodních analytických závěrů komentujeme, co může dělat stát, zřizovatel a školy samotné.
Mgr. Alena Nosková absolventka UJEP v Ústí nad Labem, učitelství pro střední školy – český jazyk a literatura a základy společenských věd. Ve školství působí od roku 2003. V NPI ČR se zaměřuje na vývoj kurikula pro společenské vědy, zabývá se kompetencí občanskou i občanským vzděláváním v širším slova smyslu a věnuje se také problematice průřezových témat, včetně globálního rozvojového vzdělávání. Zapojuje se do činnosti některých mezinárodních pracovních skupin k občanskému vzdělávání. Dříve působila jako učitelka českého jazyka a literatury a společenských věd na gymnáziu, kde byla také koordinátorkou tvorby ŠVP.
Název přednášky: Rozvoj digitální kompetence ve společenskovědních předmětech
Anotace:
Do rámcových vzdělávacích programů pro základní a pro gymnaziální vzdělávání byla při tzv. malé revizi doplněna nová digitální kompetence. Možná si říkáte, že humanitních oborů se tyto změny netýkají, a třeba právě proto jste těmto úpravám v RVP dosud nevěnovali pozornost.
Jako se už nyní ve společenskovědních předmětech rozvíjejí např. kompetence komunikativní nebo kompetence k řešení problémů, tak by se přirozenou součástí předmětu měly stát také aktivity podporující rozvoj digitální kompetence žáků. V příspěvku se proto budeme věnovat digitální kompetenci v kontextu společenskovědního vzdělávání, povíme si něco o digitálním občanství a přineseme i konkrétní inspiraci do výuky.
ZDE: https://youtu.be/g1vI9OdDEW8
Karolína Bukovská, M.A.
Absolventka oboru Public History na Svobodné univerzitě Berlín. V Praze a Berlíně se podílela na přípravě krátkodobých výstav a edukačních programů se zaměřením na soudobé dějiny. Zabývá se prezentací historie ve veřejném prostoru. V současnosti působí v odborném oddělení státní příspěvkové organizace MUSEum+ jako kurátorka.
Název přednášky: S občankou do muzea?! Muzeum jako místo občanského vzdělávání
Anotace: Muzea v současné době již neslouží pouze jako úložiště starých a cenných předmětů ve vitrínách. Jsou to místa mimoškolního vzdělávání, kulturního dění i komunitního setkávání. Mezinárodní výbor muzeí ICOM se bude na svém srpnovém generálním shromáždění v Praze zabývat novou definicí muzea. Ta tyto instituce vidí mimo jiné jako „demokratizující a inkluzivní místa pro kritický dialog o minulosti a podobách budoucnosti“. Návštěva muzeí tak nemusí být pouze vhodným doplňkem výuky dějepisu či přírodovědných předmětů, ale také pevnou součástí občanské výchovy. Příspěvek si klade za cíl seznámit komunitu učitelek a učitelů občanské výchovy s plány MUSEa+, které bude v budoucnu sídlit v revitalizovaných vysokých pecích č. 4 a 6 v areálu Dolní oblasti Vítkovice. Kromě plánů této nové státní příspěvkové organizace příspěvek představí také příklady zahraničních muzeí, která se věnují občanskému vzdělávání a která jsou MUSEu+ inspirací. Závěrečná část bude věnována diskuzi s účastnicemi a účastníky Letní školy občankářů. Ta má rozšířit přemýšlení o budoucím směrování MUSEa+ o další perspektivu: Jakým tématům se ve školním vzdělávání nedostává prostoru? Jak by vznikající muzejní instituce mohla obohatit výuku občanské výchovy? A jaké formy muzejní edukace by dle „občankářek a občankářů“ mohly doplnit výuku ve školních lavicích?
Spolupráce s Akademií věd
Ondřej Lánský se zabývá vztahem politiky a společnosti. Soustředí se na empirickou analýzu oligarchie a elit v současném světě. Konkrétně se také zaměřuje na vliv teorií elit v českém a středoevropském sociálním a politickém myšlení. Vede katedru občanské výchovy a filozofie na Pedagogické fakultě UK a působí ve Filosofickém ústavu AV ČR.
Elity, oligarchie a demokracie
Současná politika prochází hlubokou a krizovou proměnou, o níž se hovoří jako o problému populismu, plebiscitarismu, době postfaktické či o rozpadu liberálního řádu. Přednáška se zaměřuje na projevy krize demokratického uspořádání ve světle sociálních nerovností a hierarchie a odpovídá na otázky: Jaké jsou hlavní projevy současné krize demokracie? V čem a proč jsou tyto tendence nebezpečné pro společnost? Jakou roli hrají v této dynamice různé typy elit (kulturní, politické či ekonomické)?
LINK: https://youtu.be/V1ZlVqnclyo
Tomáš Koblížek:
Právo na nenávist? Hate speech a svoboda slova v perspektivách současné analytické filosofie
Nenávistný projev vůči určité skupině obyvatel je dnes kvůli rozmachu sociálních sítí diskutovaným problémem. Lze hate speech omezovat a přitom zachovat ideál svobody slova? Je třeba lpět na svobodě slova, pokud slouží jako krycí štít pro nenávistné projevy? Na příkladech si vysvětlíme, co je ve filosofii považováno za hate speech a zaměříme se na různé přístupy k otázce, jak lze hájit svobodu slova jako jednu z klíčových hodnot, a přitom hate speech legitimně kritizovat a omezovat.
Mgr. Tomáš Koblížek, Ph.D. je vědeckým pracovníkem Oddělení analytické filosofie Filosofického ústavu AV ČR. Věnuje se především filosofii jazyka, filosofii literatury, filosofii umění a částečně také dějinám filosofie (nejvíce Kantovi). Mezi jeho hlavní publikace patří francouzská monografie o vnímání jazyka a etice řeči La conscience interne de la langue. Essai phénoménologique (Limoges 2021). a The Aesthetic Illusion in Literature and the Arts (Oxford – New York 2017). Jeho vědecká práce byla podpořena řadou grantů, včetně Research and Mobility Support of Starting Researchers od AV ČR. Díky tomuto grantu absolvoval šestiměsíční pobyt na Institut des Textes et Manuscrits Modernes na pařížské École normale supérieure. Dále realizoval studijní pobyty na University of Washington v Seattlu a St Mary’s University College v Londýně. Vedle své badatelské práce se od roku 2018 věnuje práci šéfredaktora ve filosofickém časopise Reflexe, jenž vydává nakladatelství Oikúmené. Od roku 2020 je zástupcem vedoucího Oddělení analytické filosofie FLÚ AV ČR.
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
