V rámci projektu VOSK realizovaného díky finanční podpoře z Operačního programu Praha - pól růstu se učitelé z Prahy mohli zapojit do zahraničních výjezdů ve vybraných členských státech EU. Příprava na stáže probíhala ve spolupráci s místními školami, učiteli nebo učitelskými organizacemi.
Druhý realizovaný výjezd Občankářů byl ve dnech 15.-18. 5. 2019 do Spolkové republiky Německo –konkrétně do Sachsenheimu u Stuttgartu ve spolkové zemi Bádensko - Würtenbersko. Našimi hlavními cíli bylo seznámit se s výukovým systémem Bádensko - Würtenbersku, vzdělávacími specifiky regionu a kromě porovnání zkušeností s výukou společenskovědních předmětů i načerpání zkušeností s výukou žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ).
Úvodní setkání účastníků stáže proběhlo s předstihem v Praze – s cílem seznámit se se specifiky německého vzdělávacího systému se účastníci sešli 9. května na Gymnáziu Evolution k celodennímu setkání. Program za účasti hostů si kladl za cíl seznámit účastníky stáže navzájem, podělit se o zkušenosti zejména s výukou žáků s OMJ a inkluzivním vzděláváním, důležitým cílem ale bylo připravit informační rámec pro chystanou stáž a přiblížit systém vzdělávání ve Spolkové republice Německo a konkrétně Bádensku – Würtenbersku.
Na rozdíl od první stáže, kdy jsme navštívili a měli možnost porovnat několik škol v regionu Apulie, jsme po dobu celé stáže v Německu navštěvovali pouze jednu jedinou – Lichtenstern – evangelické gymnázium v Sachsenheimu. Během našich stáží jsme se několikrát sešli ředitelem Reinhartem Gronbachem, který nám představil hlavní vzdělávací priory svojí školy a jeho koncepci „tradice a inovace“. V našich společných setkáních s ním a dalšími členy vedení jsme se věnovali i tématu začleňování žáků s OMJ ve škole, která se nachází v regionu s cca 1800 člennou muslimskou komunistou. Ředitel Grombach potvrdil, že jsou situace, které musí řešit, současně zdůraznil, že výsledek vždy závisí od konkrétní rodiny a její ochoty se dohodnout. Následně jsme se rozdělili do skupin a navštěvovali jednotlivé vyučovací hodiny. Po nich (nebo podle časových možností v některých případech i před nimi) jsme měli možnost konzultovat (někdy velmi detailně) vzdělávací koncepci jednotlivých učitelů a jejich práci s žáky. Před skončením naší návštěvy jsme se zúčastnili pracovního obědu s větší částí učitelského sboru, při němž jsme se věnovali konkrétním tématům a dotazům. Ty směřovaly často k míře autonomie ve výuce a k její koncepci tak, jak ji stanovuje zemská vláda Bádenska – Würtenberska směrem k jednotlivým školám.
Již před skončením stáže bylo jasné, že systém výuky tak, jak jsme ho měli možnost poznat na Lichtenstern – evangelickém gymnáziu v Sachsenhiemu mnohém našim účastníkům skutečně imponovala. Přitom se nijak zásadně nelišila od přístupu, o který se řada učitelů v Praze a České republice pokouší nebo by k němu chtěla směřovat – jen s tím rozdílem, že v Německu to byla vlastně očekávaná norma.
Ze všech zpětných hodnocení, které účastníci posílali většinou až po prezentaci zkušeností na domovské škole vyplývalo, že nejvíce pozitivně hodnotili:
- Celkové vstřícné, ale přitom výkonové nastavení školy – úspěch žáka je cílem vzdělávacího procesu.
- Příznivé vzdělávací prostředí – nastavené preventivní programy, není problém mluvit otevřeně, žáci vědí, že jsou partnery učitelů. Každý ví, za kým má jít v případě problémů.
- Komunitní prostředí školy – škola má přes 500 žáků a 50 učitelů, přesto působí rodinným dojmem. Učitelé mají kromě výuky na starosti různé volnočasové aktivity a kroužky. Ty se odehrávají ve stanovenou dobu a mají určený program - nejsou tedy opomíjeny jen jako prostor pro vyplnění času. Komunitu tvoří i učitelé – ředitel respektuje plně čas na rodinu a snaží se, aby pracovní věci byly řešeny v pracovní době.
- Prosociální a ekologické prostředí – studenti mají zakázané mobily s výjimkou předmaturitního a maturitního ročníku. Škola jde příkladem v úsporách energií, přestávky žáci i v případě nepříznivého počasí nesmí trávit ve třídách, ale venku.
- Organizace výuky a výukových materiálů – učitelé mohou využívat řadu zdrojů, smyslem výuky pak je, aby žáci pochopili smysl a dobrali se řešení problému. Hodiny jsou koncipovány většinou jako 2hodinové, je to mnohem smysluplnější. Učitel nepůsobí v hodině dominantně a prostor patří především žákům, ti pracují často samostatně za pomoci pracovních listů.
Zde jsou některé evaluace (resp. jejich části) účastníků stáží v Sachsenheimu:
„Nejvíce mě zaujala úzká spolupráce s rodiči studentů. Jsou konány přednášky, diskuse k určitému tématu. V době našeho pobytu na gymnáziu navštívili ve večerních hodinách studenti spolu s rodiči a pedagogy filmovou projekci zaměřenou na prevenci kyberšikany. Ráda bych v tomto ohledu působila i na rodiče našich žáků.“
Kamila Borýsková
„Nejpřínosnější pro svůj další pedagogický rozvoj považuji následující inspirace:
(1) V hodinách všech učitelů panovala velice přátelská zvídavá atmosféra, která byla ovšem a především bezpečná. Nikdo z žáků se nebál zeptat, přestože otázky byly někdy banální, někdy se někdo zeptal na něco, co již bylo zodpovězeno. Ani učitel, ani spolužáci nereagovaly, u nás tak typickými, posměšky či odmítnutím, ale všichni učitelé vstřícně a trpělivě znovu vysvětlovali. V kladení otázek žáky stále podporovali. Sami učitelé měli vždy připravené množství i jednoduchých opakujících otázek.
(2) Vyučující dějepisu měla velice promyšlené bodování písemných prací, esejů. Studenti získali s opravenou prací nejen známku a opravu přímo ve svém textu, ale také přehled toho, za co mohli dostat kolik bodů. Tato přesnost byla příjemně překvapivá v takové oblasti, jako je historický esej.
(3) Všichni učitelé rozdávali a měli připravený promyšlený systém pracovních listů.
Marek Fajfr
„Atmosféra školy působila velmi přátelsky, děti komunikovaly mezi sebou i s pedagogy velmi uvolněně, ale s respektem. V rozvrhu školy je zařazen také „Lehrzeit“, což je dvouhodinový blok, který je určen k dopisování si poznámek, k doučování apod., a to ve spolupráci s učitelem. To považuji za velmi inspirativní. „
Jana Rollová
„Jednou ze zvláštností, která mě zaujala oproti českým zvyklostem, je funkce třídního učitele. Tato funkce je pouze na 2 roky a vykonávají ji 2 pedagogové. Většinou jde o muže a ženu. Na naše dotazy pedagogové reagovali s tím, že studenti, pokud potřebují řešit něco ohledně školy, mohou si vybrat jednoho z třídních učitelů, který jim vyhovuje, jak typem
pedagoga, tak i genderem. Kromě toho mají ještě jakési tutory – spolužáky z vyšších ročníků, na které se mohou obracet. To mi přišlo výborné, něco takového u nás stále postrádám.“
Gabriela Nácarová
„Na škole studují i děti jiných národností a jiných okruhů víry. Ředitel školy hodnotí vztahy s muslimskou komunitou v Sachsenheimu, která je nejpočetnější, jako dobré. Ve škole probíhá i seminář turečtiny, který využívají studenti převážně ze 3. generace imigrantů, aby pěstovali tradice a naučili se jazyk svých předků. Ale z vlastní zkušenosti vím, že se tento přístup i na německých školách vzájemně liší. Něco takového je u nás těžko představitelné. Jeho věta: „ To mi vadí spíš, že studenti chodí do školy v teplákách než v šátcích na hlavě,“ mi bude ještě dlouho znít v uších…
Nesmírně pozitivně hodnotím to, že ředitel doporučil učitelům, aby v době svého volna po skončení vyučování nepsali ostatním kolegům e-maily a že považuje za správné, když na ně nikdo v době volna nereaguje.“
Michal Řezáč
„Zajímavé a inspirativní bylo pro mě asi všechno. Na svojí školu si odvážím touhu realizovat něco z následujícího:
- vzdělávací prostředí – samo místo, kde žáci během dne jsou, vytváří velmi přirozený prostor pro vzdělávání, škola je mnohém soběstačná, žáci se chovají k sobě ohleduplně, na druhou stranu s přirozeným respektem k pravidlům, které nastavila škola
- žák jako je přijímaný jako individualita, stejně tak vystupují i učitelé – na první pohled je patrné, že jejich zaměstnání má ve společnosti váhu a je přirozeně respektováno. Neviděla jsem nikoho jen náznakem zvýšit hlas nebo být důrazný. To, co učitelé řeknou, studenti respektují.
- stálý důraz na výchovu k udržitelnému rozvoji. Přesvědčila jsem se, že na rozdíl od nás to není v Německu prázdný pojem. Studenti téměř za každého počasí odcházejí
- propracovanost výuky a učebních materiálů – nevychází z pracovitosti jednotlivců, ale z nastavení systému, kde mají učitelé velké množství možností čerpat materiály a koncepty pro svou výuku.“
Tamara Nováková
„Až po prezentaci výstupu ze stáže svým kolegům ve škole a urovnání poznatků jsem si zpětně uvědomila, jak je německý (Bádensko-Wurtenberský) vzdělávací systém efektivní…Přitom zavést těch několik principů, které fungují v tam sem k nám by snad nemusel být takový problém. To by ale do vzdělání nesměl mluvit každý, kdo dokončí základní školu. Já sama nejvíce pozitivně hodnotím podporu, kterou učitelé mají pro svoji výkon svojí profese od státu – je to tam respektované povolání.“
Ivana Mrázková
Jeden z evaluačních materiálů, který byl použit při prezentaci na domácí škole, je součástí webové prezentace.
Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií.
Projekt VOSK je spolufinancován Evropskou unií.
| Příloha | Velikost |
|---|---|
 Prezentace k evaluaci výjezdu | 1.27 MB |
- Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
