Sókrates a fyzioterapeutka

Fyzioterapeutka: Sedni si a napiš první slovo, které tě napadne.

Shrbený syn napíše slovo vajco.

Fyzioterapeutka syna vyrovná: A teď napiš stejné slovo v této pozici.

Narovnaný syn napíše znovu slovo vajco.

Fyzioterapeutka: Které "vajco" je hezčí?

Syn: To první.

Fyzioterapeutka: Které se ti lépe psalo?

Syn: To první.

Fyzioterapeutka: Proč se ti lépe psalo první slovo a proč je hezčí?

Syn: Protože jsem zvyklý takhle psát.

Fyzioterapeutka: Aha, takže když jsi narovnaný, tak píšeš kostrbatěji, protože na to nejsi zvyklý. Myslíš, že si můžeš zvyknout na to, psát narovnaný?

Syn: Ano, ale je to těžké a ve škole nebudu stačit.

Fyzioterapeutka: A jsou chvíle, kdy máš čas a můžeš alespoň pár slov napsat v této nové pozici?

Syn: Ano.

Fyzioterapeutka: Tak já ti teď řeknu, jak můžeš ve škole postupovat, abys časem psal narovnaný vždycky.

Umění vést dialog je některým učitelům dáno, někteří se ho musí učit. Uvedu zde aktivitu: Dialog se třídou, který je inspirován textem v učebnici Jiřího Hujduka Filosofie (viz odkaz níže):

1. Rozdejte žákům do dvojice malý papír (po vlastní zkušenosti, kdy jsem se znovu stala na čas studentkou, bych tento banální krok nepodcenila. Dodá této činnosti punc "aktivity").
2. Napište na tabuli dva výroky: SVĚT SE TOČÍ, JAK SE TOČÍ. SMRT SI NEVYBÍRÁ.
3. Vyzvěte žáky, aby ve dvojici odpovídali na papírek na položené otázky.

• Jsou podle vás uvedené výroky pravdivé?
• Za jakých okolností se s jedním a s druhým setkáte? Napište je.
• Jaké pocity ve vás tyto výroky vyvolávají?
• Jakou roli hraje jedinec vůči realitě nastíněné v uvedených výrocích na škále od 1 do 10, kdy 1 je role zcela pasivní a 10 je role zcela aktivní? ( číslo 10 u výroku "Svět se točí, jak se točí." by mohlo znamenat, že člověk je schopen obrátit točení zeměkoule).
• Napsali jste krají roli? Tj. označenou číslem 1 nebo 10? Pokud ano, zaťukejte tužkou o stůl.
• Pokud jste tužkou nezaťukali - nedali jste číslo 1, znamená to, že člověk není vůči nastíněné realitě zcela pasivní. Jak jí vzdoruje? Pokud jste zaťukali, napište, zda byste se chtěli dožít 170 let, což je věk, kterého by lidé v budoucnu mohli díky pokrokům medicíny dosáhnout, a proč.

       4. Společné shrnutí:

• Žáci řeknou své názory, fakt, že jsou výroky pravdivé, ve třídě převáží.
• Okolnostmi výroku " Svět se točí, jak se točí." může být povinná maturita z matematiky, přírodní katastrofy, krátký den v zimě... U druhého výroku: smrt princezny Diany, dítěte... ( mezní situace).
• Výroky mohou vyvolat pocit smíření, strachu, úzkosti, revolty.
• Či pocity vzdorování danosti: odtržením se od reality - meditace, drogy, nebo boj s ní - nové léky, vynálezy... 

      5. Přečtěte si společně text ze str. 12 z výše zmiňované učebnice Jana Hejduka, který níže přepisuji. Souhlasíte se mnou, že výše uvedená aktivita v podstatě supluje to, co se v textu říká? (Pane Hejduku a nakladatelství Computer Media, nedávejte mi, prosím, pokutu za porušování autorských práv, berte to, prosím, jako formu reklamy na skvělou učebnici plnou krásných filosofických cvičení. Nemravné porušení autorských práv by bylo zveřejnit perfektní cvičení, které za textem následuje. To bych ale nikdy neudělala!)

"Strach z vlastní neschopnosti ovlivnit základní podmínky života je logickým následkem:"Svět se točí, jak se točí" a "Smrt si nevybírá". Já to neovlivním, ale ono to určuje mě. A co mám dělat, než tedy také umřu?

Úzkost a strach jsou nepohodlím. Chceme od nich co nejdále. Vnímáme je jako nebezpečné až do té míry, že se jejich záměrné vyvolávání často nazývá psychickým týráním.

Americký psycholog Maslow, například, klade potřebu bezpečí mezi nejdůležitější lidské potřeby, hned za potřebu jíst, pít a spát. 

Trvale žít ve strachu nedokážeme. Proto musíme nastalou situaci nějak řešit. Většina lidí se sní popere tak, že pochyby a strach utopí v každodenní praxi, a vrátí se do původní představy, že se většina věcí děje "samozřejmě". Jaspers pak o nich říká, že v nich filosofie "spí", než se opět stane něco nečekaného a ohrožujícího a oni budou opět zaskočeni jejich probuzením.

Může se ovšem stát, že údiv, pochyby a strach nakonec převáží nad celou konstrukcí samozřejmosti v našem životě a donutí nás všechno samozřejmě znovu systematicky a detailně přezkoumat. Tomuto sovému systematickému zření se říká ontologický pohled."

HEJDUK, Jiří. Občanský a společenskovědní základ. Kralice na Hané: Computer Media, 2011. str. 12. ISBN 978-80-7402-061-2.

Klíčová slova: filosofie, Sokrates, dialog, úvod do filosofie, aktivita