Spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR

Akademie věd 2:

Nyní se podruhé setkávají naši lektoři s odborníky z Filosofického ústavu Akademie věd ČR, aby vám přinesli aktuální (popřípadě aktualizované) a odborně garantované přednášky, ze kterých vznikají lekce do hodin občanské výchovy a základů společenských věd, samozřejmě lze je využít i v jiných předmětech. Vše je na zvážení učitele, který si může převzít pouze lekci nebo její část, ale pokud by chtěl jít do hodin argumentačně vybaven, doporučujeme zhlédnout příspěvky našich předních filosofů.

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Ondřeje Lánského,"Majetek a moc v Česku: Politický a sociální vývoj po roce 1989" , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Metodika nabízí sérii cvičení, jejichž společným prvkem jsou změny v našem státě po revoluci z roku 1989. Jedná se o propojení dějepisu, sociologie, politologie a ekonomiky. Studenti často pracují samostatně či ve skupinách, hledají a zpracovávají informace, přemýšlí, argumentují. Cílem metodiky je najít klíčové body dějin po roce 1989 a charakterizovat, jak se změnila politika, ekonomika a společnost. Není nutné postupovat podle metodiky v plné verzi, užitečná mohou být i jednotlivá cvičení.

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Hany Fořtové, Politická filosofie: je nezbytná donucující moc, aby něco bylo skutečně „mé"? , kterou naleznete v odkazu.

Anotace:

Žáci v rámci hry sestavují pravidla/zákony, které jim pomohou ochránit, co je jejich vlastnictví. V závěru se seznamují s pojetím vlastnictví u Locka a Rousseaua v rámci teorie společenské smlouvy. Následně dle vzoru jednoho z filosofů vytvoří vlastní svět se svými pravidly. Lekce je vhodná do hodin filosofie, ale i literatury k tématu osvícenství.

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. Pavla Arazima, Filosofie jazyka a konspirační teorie, kterou naleznete v odkazu.

Anotace (+ cíle):

V rámci lekce si žáci propojí praktiky místní radikalizační scény s mechanismy ve bývalém východním Německu v rámci neonacistické scény, o které vypráví kniha Moje vlast – Proč jsem byl neonacistou (Ch. E. Weißgerber).
Lekce nesleduje českou neonacistickou scénu jako spíše techniky manipulace, které vedou k radikalizaci lidí napříč ideologiemi. Zaměříme se na snahu přizpůsobovat si historii aneb Vždy v historii lze najít sporné místo, které poslouží jako legitimizace nesouhlasných postojů k oficiální politice daného státu, neuznání jeho legitimity a jeho zákonů. V rámci lekce si ukážeme, že lidé, kteří dnes tyto porušují zákon se rádi zaklínají tím, že jsou odsuzováni za své politické přesvědčení, neostýchají se srovnávat s Havlem nebo Horákovou.

Lekce vznikla ve spolupráci s Filosofickým ústavem Akademie věd. Vychází z přednášky dr. doc. Ritter, Člověk a technologie: nepřátelství, či symbióza?, kterou naleznete v odkazu

Umělá inteligence, environmentální krize, technologie, filosofie…Původně měla tato lekce vést pouze k zamyšlení nad výzvami, které přináší rozvoj moderních technologií. Pak jsem ale jela do Dublinu, kde jsem v MHD zjistila, že přemýšlím nad tím, jak design dublinské městské hromadné dopravy ovlivňuje mé vnímání samotného města. Nový způsob přemýšlení jsem si přenesla z přednášky Martina Rittera  "Člověk a technologie: Nepřátelství, či symbióza?".

Filosofický ústav Akademie věd ČR:
Cílem přípravy balíčků metodických listů je usnadnit pedagogům občanské výchovy a základů společenských věd zařazování témat, která napomohou kultivaci veřejné debaty, rozvoji kritického myšlení, mediální gramotnosti a demokratické kultury u studentů středních škol. V současné době, kdy je mediální krajina zaplavena informacemi různé kvality a důvěryhodnosti, je na učitele kladen stále větší tlak, aby byli schopni své žáky vybavit schopnostmi odhalovat manipulaci a lež. Metodické listy, připravené na podkladě přednášek odborníků FLÚ AV ČR, jsou vhodným nástrojem, jak podpořit učitele v jejich snaze komunikovat se studenty nová a aktuální témata a přispívat tak k rozvoji společenské odolnosti.

Občankáři:
Audiovizuální lekce vznikly na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro nás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášek jsme pro vás vytvořili lekce, které můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášky zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Audiovizuální lekce vznikla na základě spolupráce s Filosofickým ústavem Akademie věd ČR, přední odborníci si pro nás (učitele) připravili přednášky, které považují za důležitý komentář k současnému světu. Z přednášky jsme pro vás vytvořili lekci, kterou můžete využít přímo v hodinách. Doporučujeme přednášku zhlédnout, umožní vám se v debatě s žáky dostat hlouběji.

Anotace lekce: Seznámíme se s druhy referend, úkoly vedou k zamyšlení, které referendum je využitelné v rámci zastupitelské demokracie v její prospěch a které ji může ohrožovat a z jakých důvodů. Vnímáme, že tlak některých politiků k přímé demokracii není provázen dostatečnou znalostí souvisejících pojmů. U některých politiků je tento tlak patrně i projevem populismu.
Žáci si osahají fakt, že politická volba by měla obsahovat i základní znalosti: komu a proč na základě znalosti politického systému.