Cukr, nebo bič?

Myšlení

Myšlení je jeden z kognitivních procesů. Jde v podstatě o operování s informacemi, představami, pojmy. Myšlení nám umožňuje nacházet souvztažnosti a řešit problémy.

Funkce myšlení - formování pojmů, rozpoznávání a nacházení vztahů, usuzování, rozhodování, řešení problémů a vytváření něčeho nového. Výsledkem myšlení jsou nové informace (nové vědění), nový poznatek, který může, ale také nemusí, být správný.

Druhy myšlení
Myšlení můžeme dělit dle různých parametrů na:

1. Konkrétní vs. Názorné vs. Abstraktní - Konkrétní - provádíme přímo s praktickými objekty, myslíme tím, že to uděláme. Tato varianta je nepraktická a nesmírně zdlouhavá. Názorné - než začnu něco dělat, představím si, jakým postupem by to šlo udělat. Tato varianta je praktičtější a rychlejší. Abstraktní - nevybavuji si žádné objekty, přemýšlím abstraktně. Takto probíhá například řešení matematických rovnic, či takto vznikají konstrukce typu id - superego - ego...
2. Analytické vs. Syntetické - Analytické - rozeberu celek, rozdělím na menší části a analyzuji. Syntetické - slučuji poznatky a fakta do jednoho konceptu. 
   V praxi se často uplatňují oba druhy myšlení - nejprve proběhne analýza a následně syntéza.
3. Konvergentní vs. Divergentní - Konvergentní - hledáme jedno správné řešení. Divergentní - vyhledáváme všechny možné alternativy řešení. 
   I v tomto případě se často uplatňují oba druhy - nejprve aplikujeme divergentní myšlení a následně konvergentní.

Usuzování

Usuzování je myšlenkový proces, kdy na základě informací docházíme k závěrům.

Způsoby usuzování:

• Dedukce - vyvození závěrů pro konkrétní případ z obecných pravidel - z obecného usuzuji na jednotlivé. Příklad: Sokrates je člověk - člověk je smrtelný - Sokrates je smrtelný. Dedukce nikdynepřináší žádné nové informace.
• Indukce - jde opačnou cestou než dedukce - od jednotlivého k obecnému. Stanovujeme obecná pravidla na základě konkrétních případů. Petr má auto - Karel má auto - všichni muži mají auto... (to ovšem platí, dokud nezjistíme, že Standa auto nemá). Induktivní úsudky platí vždy pouze s určitou pravděpodobností, nikdy ne na 100%. Na induktivním usuzování stojí veškeré vědecké teorie.

Myšlenkové operace a řešení problémů

Myšlenkové operace jsou účelné mentální manipulace s psychickými obsahy, které směřují k řešeníteoretických i praktických problémů.

Myšlenkové operace dělíme na:

• Logické operace - řídí se přesnými pravidly, které nesmíme porušit. Postupujeme podle algoritmu (stejně jako počítač). Řešení je pak přesné a pravdivé. Pro všední život je to ale nepraktický a velmi zdlouhavý způsob.
• Heuristické operace - zkrácené myšlenkové postupy, vedou k výsledku aniž by jedinec zvážil všechny varianty řešení a alternativní postupy. Výsledky pak posuzujeme podle hlediska vhodné / nevhodné. Tato varianta je oproti předchozí nesmírně rychlá a efektivní, zároveň je ale zatížena obrovskou chybovostí.

Citováno z:
Myšlení, myšlenkové operace, řešení problémů. Www.studium-psychologie.cz [online]. 2015 [cit. 2015-11-20]. Dostupné z: http://www.studium-psychologie.cz/obecna-psychologie/11-mysleni-myslenko...

Klíčová slova: myšlení, myšlenkové operace, motivace, psychologie, heuristika, heuristiky, Daniel Kahneman