V roce 2014 jsme založili Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd, z. s. a vedlo nás k tomu hned několik důvodů. Na jedné straně to bylo zvyšování nároků na náš předmět v tom smyslu, aby byly schopnosti i dovednosti našich žáků co nejlepší. Na druhé straně se však hodinové dotace na výuku našeho předmětu neustále snižovaly. Na řadě škol máme na základy práva, finanční gramotnost, získání politické orientace, porozumění vlastní osobnosti, médiím a mezinárodní situaci jen jednu hodinu týdně, protože důraz je kladen na jiné předměty. Vnímali jsme také kolísavou úroveň připravenosti absolventů pedagogických vysokých škol, které často studium na učitelské povolání dostatečně nepřipraví. Trápila nás téměř neexistující komunikace mezi učiteli našeho předmětu napříč Českem a nedostatečná metodologická podpora v některých výukových oblastech. Hlavním důvodem pro založení naší Asociace však bylo něco, s čím jsme se setkávali u žáků bez ohledu na typ školy, který navštěvují – snižování občanského (sebe)vědomí a schopnosti orientovat se v současném společenském dění. A protože věříme tomu, že občanská výchova a společenské vědy mají děti připravit na život v 21. století a vést je k dodržování morálních a právních hodnot, rozhodli jsme se s tím něco dělat. Víme, že musíme začít u sebe, proto se v Asociaci zaměřujeme na podporu učitelů (na znalosti i metody práce) a hledáme cesty, jak podpořit jejich profesní rozvoj a otevřenou spolupráci.

 

 

Trestní právo: Jak zohledňovat následky trestné činnosti při ukládání trestu?

Lekce vychází z přednášky Jakuba Drápala, který vystudoval kriminologii na Cambridge a dnes se zabývá tresty a trestní politikou.
Často zažíváme zhrození nad výší nějakého trestu nebo naopak na dostatečném nepotrestání nějakého druhu chování. Zaplní se titulní stránky, u piva je co řešit a lidé cítí, že prožívají spravedlivé rozhořčení. Jenže je tohle ta debata, kterou máme vést, tzn. hádat se pouze o výši trestu? Nedlužíme si taky debatu, kde budou padat následující otázky?
Jak zjistíme, že posttraumatická porucha vznikla ryze z jednání nebo z dalších 6 problémů? Jsou ji znalci schopni skutečně izolovat? Zásada in dubio pro reo soudci velí při pochybnosti stranit obžalovanému. Trestáme jednání nebo následky trestné činnosti? Pachatel dopad své trestné činnosti předem nezná. Chceme viníky přísně trestat nebo věříme v další šance?
Mají soudci mít nějaké návody, jak při vynesení trestu postupovat nebo je dobře, že mají volnou ruku? A nevadí nám pak že v jednom městě za stejnou trestnou činnost dostanu trest podmíněný, kdyžto v dalším nepodmíněný?

Projekt Parafilik aneb Nemůžete za své pocity, můžete za své činy.

Anotace:

Metoda Markovič: Hojer, když jsem seriál sledovala, prožívala jsem rozporuplné pocity. Hledat lidskost v příbězích o sadistech, nejde vždy snadno. Pomohla mi přednáška Evy Vášové (viz níže) i filmová postava na motivy příběhu Vladimíra Tekverka, hraje ji Vojta Kotek. Vladimír Tekverk letecký inženýr s IQ 140, od dětství pozoroval vlastní sadistické sklony. Ve čtrnácti letech na školním výletě poprvé pocítil intenzivní nutkání zavraždit spolužačku, se kterou zůstal o samotě, nicméně tehdy z místa utekl. Brzy zjistil, že trpí sadismem, ale byl přesvědčený, že se dokáže ovládat. Oženil se a stal se otcem, v práci byl popisován jako vzorný, ale introvertní, neměl téměř žádné přátele. V soužití s manželkou se sadisticky neprojevoval.
Ta byla tak velmi překvapená, když se jedné noci v červnu 1979 vzbudila a spatřila svého manžela naprosto zakrváceného. Tekverk jí řekl, že v parku zavraždil dívku. Náhodnou, šestnáctiletou oběť, kterou potkal v MHD, a doslova ji rozbodal. Tekverk se nejen svěřil manželce, ale chtěl to říct také policii, a tak se spolu s manželkou vydali zpět do parku, kde kultivovaný třicátník vyšetřovatelům bez okolků sdělil, že to spáchal on. Že je útočný sadista u něj potvrdila všechna vyšetření.
V závěru seriálu zazní otázka, zda by mu pomohla psychiatrická intervence v dospívání. On řekne, možná ano, ale vnímal bych ji jako selhání. Vzhledem k tomu, že pracujeme dopívajícími, kdy se poruchy začínají často poprvé projevovat, máme možnost normalizovat psychiatrickou intervenci, mluvit o poruchách i o možnostech léčby. Myslím, že věta, která je součást názvu lekce je výstižná: Nemůžete za své pocity, můžete za své činy, jedná se totiž o claim projektu PARAFILIK, který zpustil Národní ústav duševního zdraví. Sami sexuologové varují, že psychiatrickou intervenci v rámci projektu PARAFILIK (on-line poradna) vždy neposkytují dostudovaní psychiatři, ale vzhledem k tomu, že moje generace hledala rady ohledně nejistoty v oblasti sexu často na e-miminu, tak si myslím, že znalost možné poradny žákům může přispět.

Myslím, že rozhodně není naše práce někoho diagnostikovat a příliš dopodrobna se zabývat jednotlivými poruchami, pokud na ně nejsme odborníci, ale vhled do problematiky a odkaz na případnou anonymní pomoc v našich možnostech je. Lekce je způsob podpory vaší snahy.

Podpora podnikavosti aneb Cesta z města

Lekce vznikla na základě přednášky ekonoma Aleše Roda. Klade si za cíl rozšířit obzory žáků zejména v ekonomicky slabších oblastech ČR či v regionech, kde se tradičně nedostává určité profese, služby, jako možnosti, jak podporovat podnikavost v žácích. Nápad vznikl ve chvíli, kdy moje neteř vytvářela na základní škole projekt na rozvoj podnikavosti. Vymyslely se spolužačkami létající kartáček, když jsem se ptala proč, řekla, radši se ani neptej. Nemohla s námi slavit narozeniny, než projekt dokončí. Vše probíhalo způsobem: cenu si vymyslím, koncového zákazníka už dávno mám.

V součtu se jednalo o kumulování nesmyslnosti. Nikomu nic nevyčítám, neslyšela jsem ani zpětnou vazbu paní učitelky a chápu, že při plném úvazku člověk někdy zadá ne vždy úplně smysluplnou práci. Lekce má sloužit jako podpora pro popsané situace. Víme, že podnikavost je v mnohých školách podchycena v rámci filosofie školy. V případě, že do takové školy nepatříte, budeme rádi, když v naší lekci naleznete inspiraci. Díky lekci máte možnost do světa podnikání spíše jen nakouknout, určitě netvoří komplexní způsob, jak začít podnikat. Je totiž důležité uvědomit si, že podpora podnikavosti vede žáky k vyšší sebedůvěře, ke schopnosti logicky myslet a řešit problémy, k inovacím a vyšší osobní odpovědnosti. Ne náhodou jsou právě tyto faktory charakteristické pro nejbohatší státy světa.

Jak na integraci ukrajinských uprchlíků?

Válka se nevede jen na frontových liniích, ale její vedlejší efekty se přesouvají i do okolních států. Jak si poradit s příchodem a následnou integrací ukrajinských uprchlíků? Žáci se stanou experty, kteří začnou řešit tento nelehký úkol, navrhnou krizový scénář a okusí meziresortní spolupráci. Jak komunikovat tento problém s veřejností?

Ekonomický růst ve frontě

Pro wellbeing jsou důležité sociální vztahy. Odborníci doporučují nepromeškat žádnou příležitost k navázání sebemenšího zdvořilostního smalltalku. Pokud nevíte, je to krátký rozhovor o počasí nebo ročním období, které nastalo nečekaně brzy (nebo vůbec nezačalo). Příležitostí je bezpočet. Třeba ve frontě v supermarketu byste měli jásat, jak vhodnou příležitost ke konverzaci máte. A vidíte. Mladí to považují za známku stáří a úpadku! Truhlíci.

O nás

Jsme učitelé, kteří se rozhodli přispět ke zvýšení prestiže svého oboru. Asociaci učitelů občanské výchovy a společenských věd jsme založili především proto, že nechceme být nadále pasivními diváky častých a ne vždy koncepčních změn, které se v našem oboru dějí.

Adresa

Asociace učitelů občanské výchovy a společenských věd
Gymnázium Sázavská
Sázavská 830/5
120 00 Praha 2

Archivováno
Národní knihovnou České Republiky